Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

35% na bydlení je zcela normální stav v Evropě, tedy zkušenost z Rakouska i Německa. I za socialismu někdo musel náklady na bydlení platit. Pokud to nebyli bydlící tak to byl někdo jiný

Vyspělé země disponují dostupným nájemním bydlením,netlačí lidi do koupi vlastního bydlení za cenu celoživotního zadlužení.V takovém případě se pak lze snadno a flexibilně přesouvat za prací.

V ještě horší situaci se ocitají ti,kteří musí vystačit s jedním příjmem.Samoži­vitelé a ovdovělí.

Ano, zejmena na stáří, je mi lito tech osamělých žen, co po smrti manžela musi opustit byt, kde prozily dlouhá léta. Clovek by sice na takové věci mel byt pripraveny, ale často neni.

Staří lidé se ve valné většině moc připravit nemohli.Při změně režimu jim bylo kolem padesátky a ekonomická transformace i restrukturalizace s optimalizací, jim připravila krušné časy.Výjimkou byli restituenti.

My ale věděli že bydlet ve státním bytě je zrádné, že je člově odkázán na milost a nemilost stáu. Moji rodiče uslovali o družstvení byt, ty přecházeli do vlastnictví družstevníků. Nebo si museli pořídit domek, to taky hodně lidí dělalo. Očekávat že celý život prožiji v cizím za pár korun je naivní, stejnějako spoléhat na muže že ten to zařídí. Omlouvám se, prostě důsledky si neseme. Staré babičy většinou byt přenechali vnučce a ta ho pak koupila levně od státu a draze prodala.

Samozřejmě,že bylo rozumné byt odkoupit.Podmínkou byly podmínky,tzn.mož­nost a cena. U státních(městských), podnikových i těch družstevních to s menšími,či většími obtížemi realizovat šlo.(Mnozí si brali půjčky.) V daleko horší situaci se ocitli nájemníci domů navrácených v restituci.
Nerozumím ale tvé poznámce o životě v cizím.Jakoby někomu na úkor a zadarmo.

Prostě stát si byty přiděloval dle libosti a nedalo se očekkávat že to bude furt, že je to nárokové. A zadarmo to bylo. My měli dům, který jsme pro jeho velikkost museli pronajímat. Byl na to zákon, jedno patro (100m) se pronajalo povinně s dekretem. Paní platila (dekret) 50 Kč. Je jasné že z této částky se nedalo nic udržovat, že to majitelé se starali o bydlení paní.

Před r.89 si žádný nájemník logicky nepřipouštěl,že by žil v- cizím.Platil nájem,byt si zveleboval a udržoval.Kupříkladu můj manžel(mající žádanou profesi)dostal podnikový byt (po ročním pobytu na ubytovně),který byl vázán dvacetiletou pracovní věrností.Po těch dvaceti letech jsme jej kompletně zrekonstruova­li(okna,podla­hy,modernizace kuchyně,koupel­ny,ap.) a zakrátko jsme uvítali listopad 89 Netrvalo dlouho a Škodovce začalo téct do bot,takže začala svůj bytový fond rozprodávat.Nikdo neměl na výběr.V podstatě se nám nevyplatilo,že jsme se o ty byty tak dobře starali,protože stouply na ceně.Žádná sleva se nekonala.

Rozumím, museli jste zaplatit za koupi do vlastnictví. Můžu se zeptat kolik?

Půl milionu byl z dnešního pohledu pakatel,nelituji a rozhodně se to vyplatilo.Jen to dávám do souvislosti s původním tématem,jak nesnadno se na nové ekon.poměry mohli mnozí lidé připravit.Především našetřit na důchod.

I půl milionu je hodně, jistě. Pokud se jednalo o pěkný upravený byt na zajímavém místě, tak to byla dobrá koupě. Někdy města prodávaly byty nájemníkům za pakatel, zejména si to radní a ti co věděli rozprodali mezi sebou, takže celé příbuzenstvo si nakoupilo byty. A někdy i s nájemníkem.
Dnes je opravdu těžké sehnat tzv. sociální byt, tedy byt levný a relativně malý, v kterém je všecko. Prostě startovací byt. Takový by měl být jen na chvíli, než se mladí vyhrabou z nejhoršího.

My s manželem jsme žili po nájmech až do čtyřicítky. Stěhovali jsme se 5x a při posledním přestěhování jsme si již vyhlídli pozemek a postupně stavěli dům. Našetřili jsme si na něj asi za 15 let, tedy nejdříve hrubá stavba a pak postupně jsme ho dostavovali. Pamatuji si že jsem pozemek koupili v roce 1998 a kolaudovali v roce 2004

5-6 let prace 15 let sporeni. Gratuluji.
Amik by do te doby byl rozvedenej. Ani american stavar s praxi si nestavi domek sam. Chce bydle hned ted a navic banky neradi pujcuji nebo delaji stavebni pucky amaterum.
Tesar-stavbyvedoci se pocita k ameterum, zatim co stavebni firma co zacina pujcku dostne!

my to nestavěli sami, měli jsme firmu. Ovšem stavěli jsme jen za hotové. Vedli jsme k tomu i děti. No ten střední si nakonec půjču na dům vzal, ale jen na deset let. Celá rodina jsem se sládala na hotovost. Polovinu složil hotově a na polovinu si vzal úvěr s možností předčasného splacení. Vypadá to že to splatí do šesti let.