Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

V demokraticky rizenem pravnim statu je zajistena jen rovnost sanci vsech politickych stran.O cem mluvis ty, se tyka rovnosti zivotnich sanci v moderni spolecnosti, do toho patri zakaz diskriminace napr. na zaklade veku, nabozenstvi, pohlavi, nebo socialnim postaveni, ci postizeni..jakoz i barvy pleti, rasy..to vse je obsazeno v lidkych pravech. V prirode maji sanci silni jedinci, v lidske spolecnosti to koriguje pocit nespravedlnosti a snazi se proto o napravu. Ideologie rovnosti zivotnich sanci je cilem vsech liberalnich stran Na rozdil od socialismu, ktery si klade za cil ne rovnost zivotnich sanci, nybrz jejich vysledek, to znamena za kazdou cenu musi byt pozitivni vysledek . Vysledky teto utopie mely za nasledek zmenu rezimu.

Názorný rozdíl spočívá v pojetí komunistů : Každému podle jeho potřeb.
Versus demokratů : Každému podle jeho zásluh.

Jaké ma zasluhy postizeny invalida na vozíčku? Když nikdy nepracoval, tak má u demokratů smůlu.

Jak to myslíš? Máš nějakého invalidu v rodině? Já ano.

Prosím tě přečti si, co napsala Potua, a co jsem ji na to odpověděla. Snad to neni tak těžké pochopit.

Tak to je dost málo, že je zajištěna jen rovnost šancí všech politických stran. Stran je tu přehršel a výsledek je dost tristní. Vytvářejí se koalice, protože by žádná strana sama nedokázala vládnout. Ty jsi to nespecifikovala, ty jsi napsala, že všichni mají stejné možnosti. A na to jsem reagovala. Nemají. A opět nebudu souhlasit, že socialismus si nekladl za cíl rovnost životních šancí, bylo to právě naopak. Vymýtil bídu, vymýtil rozdíl mezi lidmi už jen tím, že všem zajistil práci a tu přiměřeně odměňoval. Každý zaměstnanec byl zařazen do nějaké třídy, a ta měla rozpětí od -do. Tím pádem se nemohlo stát, že někdo dostával za svoji práci jen prár korun a druhý byl placen desetitisíci ba i statisíci a přitom oba vykonávali stejnou práci. To, jak který pracovník pracoval se odrazilo na jeho výplatě. Pokud dobře, měl nárok na osobní ohodnocení a prémie. Pokud dobře nepracoval, tak odcházel při výplatě se základem. Podle mě to bylo lepší, než dnes, kdy jsou některé profese preferovány před jinými, protože zastávám názor, že každá práce je potřebná.

Naivko

Tak jeste jednou: zakladem demokracie je pozadavek na stejna prava vsech politickych stran, vsichni jejich zastupitele maji stejnou sanci , zalezi jen na tom , co nabizeji a nakolik jsou presvedcivi. to, o cem ty hovoris, je zajisteno dohodou o lidskych pravech. Strany bud vychazeji z liberalismu, nebo ne. Liberalismus ma za cil stejne zivotni sance . Socialismus pozaduje stejne sance, ale i vysledky, muze byt, ovsem za jakou cenu, snazivi a schopni a pracoviti maji ziskat v konecnem efektu stejne jako lempli?
"kdo neni socialistou ve dvaceti, nema srdce, kdo jim zustava po ctyritce, nema rozum"( Winston Churchill)

Přečetla jsi si můj příspěvek pozorně? Kde v něm bylo napsáno, že mají dostávat všichni stejně? Tak tomu nebylo ani za socialismu.

Ja jsem ovsem napasala, ze cilem socialismu na rozdil od liberalismu jsou nejen stejne zivotni sance, ale i stejny vysledek prace. Podle Lenina ma socialismus vyustit v komunismus, ceskoslovensky komunismus jeste teto utopicke faze nedosahl, zvlaste kdyz clenstvi v KSC bylo jakousi jizdenkou na prvni tridu, nebo bylo podminkkou k zastavani vyssi funkce, k pristupu na studium a pobytu v cizine atd..kdyz od neho zaviselo pridelovani bytu atd..atd

Tak ti nevím. Já se na školu dostala tím, že jsem udělala přijímací zkoušky. A podobně na tom byli i moji spolužáci. Vzhledem k tomu, že KSČ měla jen 1,7 milionů členů, tak mě zaráží, kolik dětí absolvovalo střední a vysoké školy a přitom neměli rodiče v KSČ. Také si nepamatuji, že by byty byly přidělováni jen těm, co v ní byli. I já nestraník jsem ve svém zaměstnání postupovala nahoru, a to proto, že jsem se práce nebála a vždy jsem se ji snažila vykonávat co nejlépe. Dostat se na vyšší pozici nebylo podmíněno členstvím, ale tím, jak se kdo ve svojí práci osvědčil nebo podle toho, jaké měl vzdělání. Jako nestraník jsem dostala od svého zaměstnavatele byt, a to hned 2x, když jsem měnila zaměstnání a bydliště. A takových jako já bylo!!!!!!

O té vyšší funkci musí dát za pravdu Lorette. Prostě tam už museli být straníci, nebo alespoň tzv. stranické rezervy. Prostě prověření lidi.

V těch vysokých určitě, ale jinak ne.

u těch vysokých. ředitel fabriky, děkan vysoké školy, předseda MNV. Můj tatínek eeuvěřitelně houževate bojoval o docenturu jak nestraník. Nakonc se mu to povedlo, myslím že byl jediným docentem nestraníkem v kraji a možná i v republice. :-)

Nepolezu do party s oprávněně mizernou pověstí,protože bych tím uznala sounáležitost­.Deklarovaná snaha měnit něco zevnitř, byly jenom kecy v kleci.Ve skutečnosti šlo o prospěch nebo předposranost.

Dnes na vysokých postech najdeš v naprosté většině jen straníky. Takže se ptám, v čem spatřuješ rozdíl?

Zajimave..proc tedy z mych spoluzaku, zejmena premiantu se tezko dostal na vysokou skolu nekdo, kdo pochazel z rodiny, kde nebyli stranici? Zrejme byla mistni stranicka organizace zastoupena zvlaste strane oddanymi soudruhy. Nedostala se ani spoluzacka, ktera vyhrala mathematickou olympiadu....nas­testi pozdeji zdrhla do Anglie, kde vystudovala na stipendium teoretickou fyziku. Kdyz se pidim po tom, jak se moji spoluzaci dostali k bytu, nebo na skolu, dozvidam se, ze vstouplli do strany, nebo se provdaly/ozenili s nekym , kdo byl bud ve strane, nebo u StB, normalne se stim nikdo moc nechlubi..

Takhle jsme přišli o mnoho talentů a rovných charakterů.Teď jaksi není z čeho brát.(Proto se např.tak těžko hledá prezident.)

na vysokou školu se dostal každý, tedy kromě těch kteří opravdu byli trestaní za své rodiče.

Mě nechtěli vzít ani na tu střední. Ještěže mezi soudruhy byli i úplatní soudruzi

proč ne?

Děda byl živnostník a táta odmítl vstoupit do KSČ, protože nesouhlasil v 68 se vstupem "spřátelených" vojsk

to jsou dvě různé věci. Odmítnout vstup do KSČ, to je velká černá kaňka. A nesouhlasit se vstupem vojsk, to kaňka není ale člověku to zablokuje kariérní postup. Na střední by tě al kvůli tomu vzít mohli. Taťka žádný disident nebyl.

Nakonec vzali, až děda jednomu soudruhovi ze školství vybavil chatu nábytkem na míru

a jak ti škola šla?

I nahlas vyslovený nesouhlas se vstupem vojsk byl svého času odvážný počin,který se neodpouštěl.Mého nevl.otce vyšoupli před penzí z ministerstva školství-nejenom z prestižního postu,ale úplně.
Co se mě týče,já se o humanitní obor ani nepokoušela a dělala přijímačky rovnou "jen" na Spojárnu.

Pracoval ve školství, tam se předpokládalo že mohou být jen prověření a spolehliví. Spojárna to jistila, nebo strojní průmyslovka :-))

znovu, píšu to: každý je jiný a ty rozdíly jsou: výchova (tedy z jaké rodiny chudé nebo bohaté), charakter a píle, a jistě taky vrozené schopnosti. Charakter je myšleno, zda je cílevědomý ambiciózní průbojný etc. Pokud mu toto schází, zůstává stranou i když potenciál je.

Přesně tak to je.