Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Dnes by mel začít 40 denni půst. Úplný asi ne, stačilo by jist zdravěji. V prvni řadě téměř vyloucit mléko, bílé pečivo a cukr. A přes polovinu stravy syrovou zeleninu a ovoce. To je moje ideální dieta .

To máš pravdu, v mém případě méně jíst. Považuji mléko, bílé pečivo i cukr za zdravé potraviny.

To bejvavalo, za socialismu .

U mě to zůstalo dodnes, manžel žije jenom z cukru a rohlíků, je slinivkář a nemá problém. Podle mě je to v hlavě. Pokud něco považuji za škodlivé, tak mi to začne škodit. A pokud to považuji za prospěšné a požívám s mírou, tak mi to prospěje. Je to psychická záležitost.

To ani náhodou. Z čeho si myslíš, že je ta spousta nemoci v civilizovaném světě...

Z nezdravého životního stylu, stresy, málo pohybu, pohodlnost, přejídání se, kouření, špatný vzduch (smog) etc. Ale i stres nemusí člověk zlikvidovat, pokud má dobré vztahy (dobré zázemí), pak ho to jendou porazí, zastaví a on buď přehodnotí nebo nepřehodnotí priority.

Složení jidla ma prioritu.
Jen taková zajímavost: poměr omega 3 k omega 6 ma byt 1:2. V Indii je teplé more a ryby tam neobsahují omega 3 . Po tisicileti to vyrovnávali tradicni stravou. Nova generace Indu chce byt moderní a živí se fast foody. Tito mladi Indové jsou často nemocní a umírají dříve, než jejich rodiče.

Kazda nemoc ma svou duchovni pricinu..

To se říká. Prokazat se to dá těžko, je to otazka viry. Kdezto změna stravy uz se prokazat dá.

Kdyby byl cukrovkář,bylo by to horší.

Asi ne, babička se s cukrovkouo dožila 95 a tatínek s inzulínem 89 let. Nebyl to problém, pokud se dodržuje režim.

Právě na ten režim jsem poukazovala.

sakra... já si to nějak spletl... jsem myslel, že je dnes pelešnická středa... a vona je to zatím popelečná...

Nasi kocouři naopak z pelíšků vylezli, ve vzduchu je cítit předjaří.

s tím předjařím bych ještě počkal... nechte kocourům dveře do ložnice radši otevřené... páč jak se praví: jaro nedělá, první tání... nebo tak nějak...!!!

Žádný strach, většinou jsou doma .
I ten kocourek, jak jsem o něm nedavno psala, ten se na mě nalepil, nikam nejde, drží se mě a diva se na mě jak na svatý obrázek. A to jsem se bála, že mi utece.

kdepák... zvířata, na rozdíl od lidí nebo žen, dokážou tomu, kdo jim pomůže... projevit vděk... a být mu věrná...!!!

Psala jsem ti, že to tak dopadne.

Jo, je to moc milé, šťastné a přítulné zvíře.