TOHLE mám našemu státu za zlé!
Že stát PODPORUJE LICHVU!
Viděla jsem v životě tolik nešťastníků, kteří vinou LICHVÁŘŮ přišli o střechu nad hlavou, že bych je nejraději práskala bičem! Zneužívají tísně a nevědomosti lidí a podstrkují jim tak ZLODĚJSKÉ PŮJČKY, že nad tím zůstává rozum stát!
Jeden příklad za všechny - rodiče předali synovi hospodářství. Dům,
chlévy, stodoly, několik hektarů lesa a polí. Syn si koupil nové auto. Měl
jenom polovinu částky, zbytek si půjčil od nebankovní společnosti. Ručil
celým majetkem. Přišel o práci, dlužil tři splátky - a nebankovní
společnost mu auto okamžitě zabavila a dala celý jeho majetek do dražby.
Koupil jej nějaký vykuk, zaplatil jenom to, co klučina dlužil - ale
klučinovi nedal nikdo NIC. Nový majitel nasadil tak vysoký podnájem, že jej
klučina nemůže splácet. Bydlí na ubytovně. Maminka (musím říct
"naštěstí") už zemřela ale otec bydlí u dcery, která "z domu" nedostala
ani pětník. Je to úžasná baba, o otce se stará příkladně. Když
přišli o dům, otce ranila mrtvice, na neurologii ho trochu poléčili a dali
na LDNku, Jako ležáka. Ta dcera (přitom je to nevlastní dcera) řekla:
"Nicnic, tata půjde ke mně, on mne vychoval - já mu to dlužím!" Já ty lidi
znám celý život a tak jsem jela "Laďu" navštívil. Čekala jsem
nemohoucího, zlomeného stařečka, jak jsem jej viděla v nemocnici. Ejhle:
Laďa seděl na gauči, před sebou televizi a rotoped. Když jsme se
přivítali, dcera mu řekla: "Fčil máš seriál - a to budeš šlapat!" V tv
totiž běžel jakýsi seriál, na který se Laďa rád díval - ale celou dobu
musel šlapat na rotopedu. Laďa se bránil: "Nevidíš, že mám návštěvu?"
ale dcera byla neoblomná: "My si dáme s Pavlů venku kafe, zakůříme si a
potom za tebů přijdem!" Jak rozhodla, tak bylo, Laďa šlapal a my venku pily
kafe. Pak jsme se vrátily a dcera vytáhla flašku slivovice: "Když si celů
dobu šlapál, fčil si dáme po štamprli!" A tak si dali po jedné - opravdu
jenom po jedné (já byla autem tak nic). Asi za rok na to měla jedna jejich
příbuzná narozeniny a na fb dávala fotky z oslavy. Čuměla jsem jak vejr:
Laďa u nich v bytě! Ve čtvrtém patře - bez výtahu!! Žhavila jsem dráty:
"to fakt u vás byl Laďa? V bytě? Jak jste ho tam dostali???" Prý - vyšel
sám nahoru i dolů, pomalu - ale po svých!
Bohužel, ne všechny případy končí šťastně....
Hloupí a nemocní lidé by neměli mít nárok na půjčku... již z
podstaty věci, že nejsou schopni nést následky. Neodkáží to
vyhodnotit.
Půjčky jsou hrátky s ďáblem... můžeš ďábla nějak přechcat, ale
musíš být stejně dobrý (vychcaný) jako on.
Když jsem se trochu zabydlela ve finanční sféře (pro mne bylo velkým
překvapením, že jsem se zorientovala velmi rychle - ale měla jsem k tomu
blízko, ekonomika mne zajímala vždycky) tak jsem velice brzy byla oslovena
těmi, kdo "nebankovní půjčky" (tehdy se to ještě tak nejmenovalo ale
šmejdi to byli už tehdy) poskytovali a nabízeli mně opravdu skvělé
finanční ohodnocení. Kdybych na to kývla tak jsem dnes milionářem 
jenže to bylo pro mne něco tak odporného,
že jsem je hnala - doslova svinským krokem - vzpomínám si na jednoho
člověka, kterého jsem si do té doby vážila coby odborníka - když jsem
zjistila, co po mně vlastně chce, urazila jsem se, řvala po něm, jak si
vůbec DOVOLÍ mně něco takového nabídnout! A byl to konec našeho
přátelství... on si opravdu velmi brzy přišel na veliké peníze, nechal
dětem postavit nové domy ale radost mu to nepřineslo: jeho děti peníze
doslova zkazily 
a on sám těžce onemocněl. Poslední
měsíce prožil v jednom ústavu... prý se na něj všichni vykašlali. Já
jsem se o tom dověděla až po jeho smrti. Mrzelo mne, že jsem ani já za ním
nezašla...přece jenom...MNĚ nic zlého neudělal... ale asi to bylo dobře
tak, jak to bylo... asi kdybych za ním zajít měla tak bych se to dověděla
včas.... 
zejména po sametové revoluci se vyrojili. Dokonce jsem byla i na školení "finančních poradců", ehm omylem a byla jsem znechucena praktikami které používali. Na druhé straně někteří lidé jsou opravdu chabého rozumu...měl by jim někdo poradit a říct, že si půjčovat nemaji, nemají a opět nemají. Je těžké to nějak zakázat zákonem.
1