Nebyl ukulovan ale popraven dle Zidovske tradice na jednom kusu dreva jak to mas zapsane i v Bozim slove v Bibli.
Cituji Katolicky liturgicky preklad Bible.
"Dt 21:22 KLP Dopustí-li se někdo provinění trestaného smrtí,
bude usmrcen a ty ho pověsíš na kůl,
Dt 21:23 KLP nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale
musíš ho pohřbít ještě téhož dne, protože pověšený člověk
je Bohem prokletý. Neposkvrníš svou zemi, kterou ti dává jako
dědictví Hospodin, tvůj Bůh."
http://www.obohu.cz/bible/index.php?por%5B%5D=KLP&k=Dt&styl=PR&kap=21&vyberpor=porovna%C5%A5
Vsimni si co pak o te Kristove smrti pise v NZ apostol Pavel.
Gal 3:13 KLP Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí
vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: 'Proklet je každý, kdo
visí na dřevě'. (Pavel tu v souvislosti se smrti Krista cituje prave
vyse zminovany text ze SZ).
http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=PR&kap=3&k=Ga
A pak tu jeste mame svedectvi primo od apostola Petra a dalsich apostolu,
ktery byli postaveny pred nejvyssi zidovsky soud Velradu a Velekneze, ktery
vynesli rozsudek smrti i nad samotnym Kristem.
"Sk 5:27 KLP Když služebníci přivedli apoštoly a
postavili je před veleradu, začal je
velekněz vyslýchat:
Sk 5:28 KLP »Přísně jsme vám přece přikázali, že v tom jménu už
nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení a
chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka.«
Sk 5:29 KLP Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli:
»Více je třeba poslouchat Boha než lidi.
Sk 5:30 KLP Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho
pověsili na dřevo a zabili."
V obou vyse zminovanych pripadech je i v rimsko katolickem prekladu nastroj popravy prelozen slovem drevo a ne jako kriz nebo to ani pouzite slovo ξύλον, ου, τό [ksylon] v reckem textu ani nedovoluje a ma podobny vyznam jak i to slovo pouzite vyse v tom SZ kde i katolici prekladaji slovo jako kul.
Spatne prekladanym slovem v reckem textu NZ je slovo σταυρός, οῦ, ὁ [stauros], ktere je nespravne prekladano jako kriz i kdyz dobre vime, ze v dobovych historickych reckych textech nikdy krizem nebylo, ale melo toto slovo podobny vyznam jak i to slovo xulon a slo vylucne o jeden kus dreva. Novy vyznam toto slovo σταυρός, οῦ, ὁ [stauros] dostalo az nekdy koncem 3 a zacatkem 4 stoleti n.l. tohle pak pouzil i rimsky cisar kdyz vytvoril z krestanstvi prisposobenem jeho mocenskym potrebam statni nabozenstvi kde se spocatku Kriz ve tvaru X a pozdeji ve tvaru T stal i jeho symbolem. X v podobe blesku meli i rimsky vojaci na svych stitech a zacali je pouzivat az od prichodu rimskeho cisare Konstantina I. Velikeho v 4 stoleti. Pouzivani krize ve tvaru T se zacalo puzivat pozdeji a pak to jeste bylo zmeneno a bylo k tomu T pridano neco co nikdy na zadnem rimskem krizi nebylo a to je to brvno nahoru navic, ktere tam nekdo udelal jen aby bylo kde umistnit i tu cedulku co mela byt umistnena nad hlavou pribiteho Krista pri jeho poprave. Na kulu nad jeho hlavou a vztycenymi pribitymi rukami by s tim problem jiste zadny nebyl.
