Opět nám tady zněj bludy o národech, tentokrát dokonce ve spojitosti s
garancí funkčnosti demokratických systémů, zkusíme se na věc podívat
logickou geneticky kulturní cestou bez přídavků nacionalismů, a
romantických představ.
Dějiny Evropy jsou odpradávna plné pohybů kmenů, etnik, a rozličně
velkých skupin které se sebou po tisíce let válčili, spojovali a
rozdělovali se, mísili a křížili.Po genetické stránce je už dnes
naprosto nemožné určit homogení skupinu, za vše hovoří nedávná studie
hovořící o tom že jen třetina čechů má slovanské kořeny.
Kulturní vývoj Evropy jde již od raného středověku pod vlivem dvou
základních vlivů,což je křestanství a antika.Ačkoliv rozdíly mezi
mentalitou různých lidí je v Evropě samozřejmě existují, kulturně k
sobě máme velmi blízko a životním stylem a hodnotami se španěl od
ukrajince nijak zásadně neliší.
Podobně jak geny se jazyky v průběhu času mísí vyvýjí, a pomocí úprav
od sebe oddělují,ve výsledku dnešnímu slovákovi rozumíte víc než
člověku co žil na místě jako vy před dvě stě lety.
Myšlenka homogeních národů s vlastní kulturou jazykem nebo dokonce genem je
proto jen romantická představa nacionalistů a teze, že jen v rámci jednoho
národa může existovat funkční demokratický systém je absolutním
bludem.