Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Naše? To již je hodně dávno... Úrok a půjčka vycházely v období starověku z potřeb zemědělské společnosti. Nejčastěji se půjčovaly zemědělské produkty, méně již peníze. Doba trvání úvěrového vztahu byla většinou krátká a kopírovala jednotlivé zemědělské cykly mezi setbou a sklizní. Úroky byly na dnešní poměry nezvykle vysoké, vzhledem k rizikovosti celé transakce a charakteru předmětu, který byl půjčován – zemědělský produkt.
V Indii se za osobu provozující lichvu považoval každý, kdo půjčoval peníze na jakýkoliv úrok. Tento názor byl zastáván až do období 1500 let př. n. l., kdy byl tento koncept pozměněn v tom smyslu, že za lichvu se považoval každý úrok, který překračoval taxu povolenou zákonem.
Rovněž ve starém Egyptě bylo známo půjčování na úvěr a existovala vrstva osob živící se překračováním povolených sazeb úroků, což bylo považováno za jednání společensky zavrženíhodné.
Ve starém Babylonu bylo nadměrně vysoké úrokování považováno za lichvu. Většinou se financovaly zemědělské práce, ale i obchodní námořní plavby. Předmětem půjček bývaly drahé kovy i zemědělské produkty, v tomto období se typizovala první písemná úvěrová smlouva s přesně vymezenými náležitostmi. Ve starověkém Řecku nebo Římě se většinou považovalo za lichvu spíše jen poskytování půjček na přemrštěný úrok, který se neshodoval se zákony.

Vashek není věřící... může půjčovat za jakýkoliv úrok...!!!

Pro další evropský vývoj byla však nejdůležitější a do budoucnosti nejvíce rozebíraná úprava lichvy obsažená v Bibli – ve Starém zákoně. Nejčastěji jsou citovány kniha Leviticus 25,35–37 – „Když tvůj bratr zchudne a nebude moci vedle tebe obstát, ujmeš se ho jako hosta a přistěhovalce a bude žít s tebou. Nebudeš od něho brát lichvářský úrok, ale budeš se bát svého Boha. Tvůj bratr bude žít s tebou. Své stříbro mu nepůjčuj lichvářsky, na poskytované potravě nechtěj vydělávat.“; kniha Exodus 22,24 – „Jestliže půjčíš stříbro někomu z mého lidu, zchudlému, který je s tebou, nebudeš se k němu chovat jako lichvář, neuložíš mu úrok.“; kniha Deuteronium 23,20 – „Svému bratru nebudeš půjčovat na úrok, na žádný úrok ani za stříbro, ani za pokrm, ani za cokoli, co se půjčuje na úrok.
Cizinci můžeš půjčovat na úrok, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš.“ První příkaz jednoznačně zakazuje lichvu a zapovídá jakýkoliv úrok (myšleno ovšem tak, že lichva není dovolena mezi příslušníky židovského náboženství – tj. „mezi bratry“), druhý příkaz zakazuje kořistění ze sociálních problémů jiného. Třetí příkaz povoloval provozovat lichvu, ale pouze vůči příslušníkům nežidovského náboženství, tzv. cizincům. S tímto ospravedlněním lichvy bylo pak Židy i jejich odpůrci operováno po celý starověk i středověk.

Podle SZ se nesmi pujcovat na urok chudym bez ohledu na jejich etnickou prislusnost, neni vsak zakazano pujcovat bohatym na urok bez ohledu na jejich etnckou prislusnost. Cili nemame narok na zisk pri osobni pujcce, nekomu , kdo je v nouzi. Mame ale narok na narustovy zisk dluznika , tedy pujcku podnikatelskou, cili obchodni investici, nebot je nefer , aby bohatl za nase penize , aniz bychom na tom vydelali my. Tak vznikly dva pilire zapadni civilizace, prvni upevnil dobrocinnost, darcovstvi, sponzorstvi, druhy zrodil kapitalismus , svobodne podnikani a tvurci uspech.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lichva ...wikipedie....

Jak jsem uz napsal je to stredoveka ILEGALNI cinnost a o tom zde nebyla rec.

neni

Je to ilegalni a banky to tudiz nemuzou praktikovat. Kdy ti to proBoha dojde?

Nikdy jí to nedojde... páč musí často měnit adresu svého pobytu...!!!