Ono to je i o schopnostech šéfů. Kde šéfujou blbci, a že jich je
nespočet, tam se nemusí uchytit ani ten nejlepší pracovník, protože ten
šéf - blbec má jiný priority. Velice často dostane přednost ve firmě
lempl - bonzák, před skutečným makačem a klidně i nejlepším profíkem.
Nebo vlastní babička, která už sotva leze, skoro nic neudělá, má větší
plat, než ta, která odvádí práce za 3, ale nebonzuje na kolegyně. To
poslední konkrétně: Pekárna Beneš, Kutná Hora, nový majitel, zdědivší
pekárnu po dědovi - Lebeda. Však taky proto ten debil zkrachoval, že neměl
ánunk o vedení firmy a neuměl ocenit opravdové makače. takových idiotů -
majitelů jsou mraky po celým světě.
Ono to proto tak zcela neplatí, že ti schopnější se líp uchytí. Oni jaksi
kolegové neradi chodí za šéfy a říkají jim - hele pane šéf, tamta či
onen pracovník, ten toho udělá víc a kvalitněji než já a všichni
ostatní.
Pro drtivou většinu šéfů jsou všichni podřízení jen jednotlivé kusy do
celkovýho počtu. Jinak řečeno - ti šéfové, co nejsou s lidmi v přímém
kontaktu na dílnách, stavbách, atd, vědí leda kulový, kdo z těch lidí je
průměr, kdo vydá za 2 a kdo je drahej za 1 euro. To už jó musí bejt někdo
lempl na druhou, že ho nabonzujou kolegové a dotyčnýho šéf vyhodí. Jinak
ale nikoho z managementu příliš nezajímá, kdo jak maká. Pro ně je
podstatný, aby firma jela jak má a víc je nezajímá. A další věc:
Žádnej šéf nemá zájem dobrýho makače kdovíjak velebit, protože tomu by
narostlo sebevědomí, pak by mu buď musel ten samej šéf hodně přidat, nebo
ten makač odejde jinam. tak že je ideální z pohledu šéfa i toho
nejlepšího pracovníka "udržovat při zemi", aby neměl nehorázný
požadavky
Ty kecy o rychlým růstu, to jsou jen naivní domněnky a sny lidových
vypravěčů a pohádkářů. Někde to tak třeba opravdu funguje, těch firem
ale bude tak do 1 %, víc ne. A vůbec: Ono to ani možný není, protože to by
ze všech podřízených, co dobře makají, byli během pár měsíců samí
vrcholní manažeři v ty firmě a kdo by jako na ně asi makal, woe, hm???!!!