To tvrdí zlé jazyky o jeho strýci, filmovém magnátovi (homosexuálovi)
Milošovi Havlovi, jehož zásluhou vznikly ve třicátých letech na
Barrandově špičkové filmové ateliéry, které patřily k největším a
nejvýznamnějším v Evropě. Jenomže on to za Protektorátu akorát šikovně
markýroval a ve skutečnosti držel ochrannou ruku nad svou rodinou,
zaměstnanci i herci. Řadu z nich zachránil před totálním nasazením,
finančně podporoval básníka V. Nezvala, který měl tehdy zákaz publikovat.
Když Nezvala zatklo gestapo, dosáhl po několika týdnech jeho propuštění.
Po 2.sv.válce mu mnozí lidé děkovali, zastával se jej např. i Jan Werich,
který se s ním sešel i po válce, kdy už Miloš H. žil v emigraci.
Viz. kniha Krystyny Wanatowiczové : Miloš Havel , Český filmový
magnát.
Kniha mj. dokládá ,že známá restaurace Barrandovské terasy a palác
Lucerna změnily majitele až v březnu 1948, čili jejich restituce rodinou
Havlů po roce 1989 byly zákonné.
Faktem též je, že státní zastupitelství v r.1947 zastavilo obžalobu proti
Miloši Havlovi kvůli kolaboraci s nacisty.
