Čecháčkovské rovnostářství a závist jsou dědictví po
komunistech. Soudružka Konečná je opět vnucuje
Může se zdát, že některé povahové rysy jsou součástí DNA
jednotlivých národů. Nevím, které jsou typické v tomto smyslu pro nás,
Čechy, ale jsem si jist, že rovnostářství a závist k nim nepatří. Ty si
neseme z doby komunistické totality.
https://medium.seznam.cz/clanek/jiri-svehla-cechackovske-rovnostarstvi-a-zavist-je-dedictvi-po-komunistech-soudruzka-konecna-je-opet-vnucuje-113774?utm_campaign=abtest277_vis_box_impress_varD&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1
Po
pravdě řečeno, vůbec nevím, proč by se měl mít stejně jako já, který
stojím profesně léta na vlastních nohou, se všemi plusy, ale i riziky,
někdo, kdo je pouhým zaměstnancem v nekvalifikovaném oboru. Já se celý
život ve svém oboru aktivně a rád vzdělávám, snažím se svoji práci co
nejvíce zdokonalovat, a pracuji tehdy, kdy je to potřeba, bez ohledu na to,
zda je středa nebo sobota, nebo jsou tři hodiny odpoledne či ráno.
Statisíce jiných lidí jedou podle zažitého rámce pevné pracovní doby,
kterou si odkroutí a padla, za celý život se nad svou prací nezamyslí, jen
otrocky vykonávají jednou naučené dovednosti a čekají na to, co jim šéf
řekne, že mají dělat. Proč bychom měli brát přibližně nebo úplně
stejně? 
...
Všechny tyhle řeči komunistů jsou pro českou společnost, která se stále
nezbavila dědictví rovnostářského čecháčkovství z totalitní éry,
nesmírně nebezpečné. Přilévají totiž oleje do ohně. Naštěstí se
zdá, že to, co může vypadat jako reálná hrozba, ve skutečnosti (zatím!)
není tak hrozné. 