Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Kyjev ovládli varjažští bojovníci Askold a Dir a vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, novgorodským knížetem Olegem. Tento rok se považuje za počátek Kyjevské Rusi.

V 9. století se už Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť: na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na Lysé hoře. Na konci 10. století, kdy kníže Vladimír I. přijal křesťanství, dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety 989 a 996 nechal kníže postavit tzv. Desátkový chrám sv. Bohorodičky, nejspíše na místě předchozí pohanské svatyně, a přestavět knížecí sídlo po byzantském vzoru. Jeho syn Jaroslav Moudrý obehnal Kyjev mohutným valem a postavil Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. Kyjev této doby měl mnoho kostelů, klášterů a bojarských dvorců. Řemesla a obchod se soustředily v podhradí zvaném Podol, které bylo později také opevněno. Mimo město stál klášter Kyjevskopečerská lávra, centrum kultury a vzdělanosti, založený v polovině 11. století.

Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní.