Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění
kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských
demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí.
Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří
uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že
v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o
novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné
pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského
režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat.
Soud také považuje za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru
bylo schválně pozdrženo o čtyřicet minut a ani policie nespěchala lidi z
hořícího Domu odborů zachraňovat.
Soud uznal Ukrajinu vinnou z porušení úmluvy o lidských právech,
konkrétně z porušení práva na život. Ukrajinský stát má vyplatit
pozůstalým po každé z obětí patnáct tisíc eur (asi 376 tisíc korun) a
dvanáct tisíc eur (asi 301 tisíc korun) třem žalobcům, kteří přežili s
vážnými popáleninami. Největší odškodnění, sedmnáct tisíc eur (asi
426 tisíc korun), má dostat dcera jednoho z mužů, kteří uhořeli v Domě
odborů. Žena si stěžovala také na neodůvodněné průtahy úřadů s
vydáním otcova těla, aby jej mohla pohřbít, napsal portál Ukrajinska
pravda. Soud podle něj rovněž uvedl, že tehdejší události byly do
značné míry vyvolány ruskou propagandou.
V Oděse se na počátku května 2014 střetli přívrženci
Moskvy s příznivci nové prozápadní ukrajinské vlády, nastolené v Kyjevě
po útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska. Moskva
následně v rozporu s mezinárodním právem vojensky obsadila ukrajinský
poloostrov Krym a vyvolala povstání a válku v Donbasu na východě Ukrajiny.
Potyčky v Oděse vyvrcholily právě požárem Domu odborů, kde zahynulo
několik desítek proruských aktivistů.
Pozůstalí po 25 obětech a také tři přeživší těchto událostí se
obrátili na soud ve Štrasburku, podobně jako příbuzní dvou
proukrajinských aktivistů, kteří byli během potyček zastřeleni.
Střelným zraněním podlehli i tři náhodní kolemjdoucí, připomněla
Ukrajinska pravda. Bez ohledu na rozdílnost názorů účastníků tehdejšího
dění si všichni žalobci stěžovali na Ukrajinu především kvůli
nečinnosti, protože stát mohl zásahem odvrátit tragické následky.
Lokální úřady také úmyslně ničily důkazy na místě neštěstí.
Vliv ruské propagandy
„Soud shledal, že v tragických událostech sehrály roli
dezinformace a propaganda šířené Ruskem. Neodůvodněné vlně násilí
předcházelo ustavičné šíření agresivních a emocionálně zabarvených
dezinformací a propagandy o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a
médii,“ píše se v rozsudku.
Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé
zodpovědní za ukrajinská pochybení zakrátko utekli právě do Ruska, kde
dostali občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední
země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra
Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.
To však Ukrajinu jako stát nezbavuje odpovědnosti, zdůraznil soud. Kyjev
se podle něj ani nepokusil pohnat k odpovědnosti hodnostáře, kteří mají
na svědomí smrt mnoha lidí. Oděská policie podle soudu „neudělala
prakticky nic“, aby odvrátila útoky na demonstranty s použitím střelných
zbraní, a ignorovala varování o přípravě nepokojů.