Lavrov 19. 4. 2022
Интервью С.В.Лаврова телеканалу "Индия Тудэй", Москва, 19 апреля 2022 года
„Rozhodnutí Ukrajinců poslat na vlastní vesnici kazetovou munici, která má kapacitu nahodile zabíjet nevinné lidi, podtrhuje jejich strategickou kalkulaci – bylo to potřeba udělat ke znovuobsazení jejich země, bez ohledu na následky,“ píše NYT. Deník dodal, že během tohoto konkrétního ostřelování naštěstí žádný civilista nezemřel. Při dalším ostřelování ruské posádky Husarivky (pravděpodobně už konvenční municí) ale zahynuli nejméně dva.
Proč je kazetová munice spojována s válečným zločinem?
Kazetová munice je název pro zbraň skládající se z nosného kontejneru,
který obsahuje mnoho malých výbušnin. Když se tato raketa odpálí z
raketometu nebo například letadla, kontejner se ve vzduchu otevře a zasype
menšími bombami velký prostor, třeba i o velikosti několika fotbalových
hřišť.
Putinova agrese spustí na podzim hladomor, předpovídá ekonomka.
Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.
Globalizaci jsme přehnali. Budou se objevovat inklinace k „buďme
soběstační“, což ale není v době technologií možné. Ale ta přehnaná
globalizace a víra z počátku tisíciletí, že všichni jsme obchodní
přátelé a takhle to navěky zůstane, jsou pryč.
Rusko podle Šojgua „důsledně provádí plán na osvobození samozvaných republik Doněcké a Luhanské“. Spojené státy a další západní země podle něj dělají vše pro to, aby „prodloužily“ válku.
V článku pro Spiegel Gabriel nejprve obhajoval práci německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.
„Udělal pro podporu Ukrajiny ve své bývalé funkci ministra zahraničí spolu s kancléřkou Angelou Merkelovou více než kdokoli jiný v Evropě,“ napsal Gabriel v článku.
Dodal, že obzvláště nebezpečnou „variantou konspiračních teorií“ je Melnykovo tvrzení, že Steinmeier během svého aktivního působení v politice „po desetiletí vytvářel pavučinu kontaktů s Ruskem, která měla dopad až do dnešní vlády“.
Melnyk na Twitteru Gabrielovi oponoval: „Nejzlomyslnější byla léta k Putinovi přátelské politiky vaší a vašich kumpánů z SPD, která přinesla barbarskou vyhlazovací válku proti ukrajinskému státu, ukrajinskému národu, ukrajinské kultuře, ukrajinským ženám a dětem na prvním místě. Přehodnocení teprve přijde. Styďte se!“
Prorusky smýšlí v Česku 4 % lidí, a až 15 % je ochotno šířit dál ruskou válečnou propagandu, říká Roman Máca, analytik Centra pro politiku a společnost, který se dezinformacím a dezinformátorům dlouhodobě věnuje. Čtvrtina Čechů věří alternativním a dezinformačním médiím víc, než těm tradičním. Máca v rozhovoru popisuje, jak se část proruských aktivistů přeorientovala z covidu na válku, kdo jsou ti nejhlasitější a nejvýznamnější a jakou roli hrají politici.
Pokud někdo oslavuje vraždění civilistů a dětí, jiné označení (než lidský hnůj) si nezaslouží, komentuje Roman Máca „vysmáté“ reakce lidí na příspěvky na sociálních sítích. Teze o tom, že mají prostě jiný názor, odmítá, je to pro něj na úrovni schvalování holocaustu. Popisuje své zkušenosti z východní Ukrajiny, kde například mluvil se ženou, které zabili syna jen proto, že měl na batohu stužku v ukrajinských barvách.
Řada profilů na sociálních sítích se tváří jako běžní Češi, komunikují ale profesionálně, vysvětluje Máca, jak poznat proruské dezinformátory. Z webů se dezinformace přesunuly mezi pseudonovináře a aktivisty. Přirovnává je k šmejdům a prodejcům hrnců, udělali si ze lži byznys, často už v době covidu. My bychom neměli jen sedět s rukama v klíně, ale aktivně proti nim zakročit. Na problém dezinformací bychom se měli dívat z bezpečnostního hlediska.
Můžeme si také připomenout slova Madeleine Albrightové, která reportérce Lesley Stahlové před lety řekla, že 500 tisíc mrtvých dětí v Iráku po první válce v Zálivu v důsledku sankcí(kvůli podvýživě a nedostatku lékařské péče) je cena, která stojí za to.
Toto bylo otištěno v sobotních novinách.
Agrese presidenta Putina vůči Ukrajině je nepřijatelná jako všechny
útočné války. Tato základní premisa nám ale nemůže bránit v
analytickém a kritickém myšlení. Na začátku konfliktu se naplno rozjela
propaganda, vydávající většinu informací oficiálních míst Kyjeva za
svatou pravdu, ruských za lež. Některé byly dokonce tak přepjaté, že se
začalo doplňovat - nelze nezávisle ověřit. Později se rozjely různé
kauzy, například italského deníku La Stampa, kde se na titulní straně
psalo o dalším útoku Putinovy armády v Kyjevě, a přitom byla přidána
fotka z Doněcku, ukazující naopak následky útoku sil Kyjeva. Informace, jak
se Ukrajina drží a pomalu snad i vítězí, nekorespondují s faktem, že jih
země už ztratila a ruská vojska tam postupují. Počet mrtvých civilistů
dosud ověřených OSN je do dvou tisíc. Kyjev mluví o násobcích, Moskva
zločiny popírá. Chování Kyjeva neustále mistrujícího Západ už leckoho
vytáčí. V Řecku spustil poprask president Zelenskyj, když si přizval k
projevu člena pluku AZOV. Žádosti o zbraně a odmítnutí cesty německého
presidenta do Kyjeva zavání arogancí.
Útok Ruska je zločinný, ale je třeba studovat i příčiny a následky, roli
všech hráčů. Možná se Kreml diví, že mu neprošlo to, co Západu v
Iráku, Libyi, Sýrii, Jugoslávii. Výše napsané není obhajoba agrese, ale
příklad debaty, která se pro pochopení cesty musí vést.
Můžeme si také připomenout slova Madeleine Albrightové, která reportérce Lesley Stahlové před lety řekla, že 500 tisíc mrtvých dětí v Iráku po první válce v Zálivu v důsledku sankcí(kvůli podvýživě a nedostatku lékařské péče) je cena, která stojí za to.
Зеленски е поставен на място от украински войник.