Na to jsi přišel sám od sebe? Kolik lidí zahubily podle tvých
vědomostí elektro-automobily?
Není to spíš tak, že houbou lidstva jsou ideologové a zbrojaři?
S tim docela souhlasim. Lithium likvidovat je problematicke. Vyroba el.
energie je mozna i horsi k ovzdusi nez spalovani phm.
Rozumna alternativa by byl vodikovy pohon ktery se zatim moc nerozsiril
Ano vodík postavit atomovou elektrárnu na břehu moře a vyrábět ho z vody. i když myslím že jsou jiné chemické technologie. Vodík je dost výbušný ale technologie by už byla dnes docela zvládnutelná že by se toho lidé báli?
Nástup nové techniky je skoro vždy spojen s různou problematikou, která se pak řeší "za pochodu". Nejiné to bylo i u motorů s vnitřním spalováním v dobách, kdy se benzín kupoval po litrech v lékárnách a drogeriích.
I ke katastrofám dochází, letadla padají, automobily bourají ... a přesto letecká i automobilová doprava houstne.
Co se týče (plynného, ale i tekutého) vodíku ... tak tam jsou také nemalé problémy a to jak se skladováním, tak s transportem a výrobou. V současnosti se vyrábí vodík z ropy a ze zemného plynu a to je kvůli bídné účinnosti těchhle procesů velmi nákladné.
V chemii litiových akumulátorů se nevyznám a možná je jejich recyklace nákladnější než získávání z přírodních nalezišť. Možná že je to jen dočasné a že budou nalezeny metody, jak tenhle odpad efektivně využít.
Pozor. Přesněj řečeno není vodík ani trošku výbušný, na rozdíl od
nitroglycerinu.
Výbušná je směs vodíku se vzduchem a nedej bože s kyslíkem. Přesto to
nebouchá samo od sebe, ale potřebuje to nějakej iniciátor, jiskřičku, nebo
elektrický výboj. Přesně stejně ovšem bouchne směs zemního plynu se
vzduchem, jako i směs benzínových, nebo acetonových par se vzduchem.
Pamatuji se na experimenty se směsí vodíku a kyslíku z elektrolýzy vody.
Malá štamprle (tak 20cm3) tohoto čertova plynu dá explozi, proti
které je výstřel z pistole jen "pšouknutím". 
Ovšem největší problém v realizaci masívního používání
elekromobilů je
a. v časově náročném doplňování energie do vozidla.
b. V současné době potřebné registraci, či (placeného) členství klubu
dotyčného zdroje el. energie.
b. ve drahém a málo efektivním skladování elektrického náboje a tím jeho
podstatným prodražení.
K
a. specielně v USA se už tvoří mnohahodinové kolony vozidel u nabíjecích
stanic a když není k dispozici dobře vybavená čekárna, tak stráví v
zimě čekatelé hodiny ve vymrzlém vehiklu.
Když se diskutovalo o elektro-mobilitě před půl stoletím, tak se mělo za to, že akumulátory budou normované a na zásobovacích stanicích během minuty vyměňované za nabité. Ovšem to by se musely automobilky domluvit na normalizaci akumulátorů.
výměna akumulátorů je nereálná koupím auto a vyměním svoje nové za jeté s nízkou kapacitou? Jo a kolik sad bude na skladě? stejně jako propan lahví?
To je jeden z problémů, ta vysoká cena akumulátorů a neochota
automobilek se dohodnout na normě. Pochopitelně je s tím spojena ještě
spousta dalších nedořešených detajlů.
Ten návrh z minulého století počítal pochopitelně s placením za odebranou
elektrickou energii.
Příklad, dejme akumulátor se jmenovitou kapacitou 45kW což by mělo stačit na šetrnou jízdu na 300km. Nový akumulátor by umožnil dojezd 330km a akumulátor starý, před vyřazením (80% kapacity) dojezd 240 km. Jedu tedy 200km a na stanici chci nabitý akumulátor, protože mám před sebou ještě 41km. V amululátoru mám tedy energii na 40km a dostanu třeba nový akumulátor s energií na 330km. Zaplatím tedy za energii pro dojezd (330 - 40) 290km.
Výhoda by byla ve výměně akumulátoru řekněme za 2minuty a tudíž ve snesitelně krátkém přerušení cesty.
Nevýhoda je v tom, že by na stanicích museli mít zásobu průběžně nabíjených akumulátorů a tedy nějakou elektrárnu poblíž.
Neříkám, že je snadné tohle realizovat. Jde hlavně o cenu akumulátorů, která by musela spadnout na únosnou míru, na několik procent dnešní ceny. Což je možná, nebo pravděpodobně nerealizovatelné.
