Znaky v Linuxu
Ω Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat 3a9 Enter
μ Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat 3bc Enter
² Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat oob2 Enter
³ Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat oob3 Enter
Ve Windows
CTRL držet na natipovat 230 = µ
čísla 251, 252, 253 = ¹ ³ ²
někdy se hodí také 241 = ±
http://jdem.cz/fjznn3 (přímý odkaz byl
příliš dlouhý)
"Za jediný den shořelo ve Francii a v Turecku 20 Tesel, z naprosté
většiny z nich nezbylo vůbec nic."
Elektrická auta mají baterie v rozsahu 40 až 70 kWh. Co z nich zbylo po
požáru je dobře vidět v odkazu. Jak by asi vypadal požár energetického
lithiového úložiště s kapacitou v jednotkách GWh? ... to si nedovedu ani
představit.
Světově největší lithiová baterie je v Kalifornii a má maximální výkon
350 MW s kapacitou 1,4 GWh. (Dlouhé stráně 650 MW s kapacitou 3,7 GWh)
Gravitační úložiště Dlouhé stráně jsou mistrovským dílem. 2,58 Mt
vody na 510m spádu. Respekt, respekt.
I když musím korigovat údaj o množství uložené elektrické energie na
2,925GWh. 2,58 milionů m³ vody, pracovní spád 514m, účinnost francisovy
turbíny 0,85, účinnost Generátoru 0,95%.
To samovznícení Li-ion akumulátorů je problém. K tomu kdysi došlo i v letadle Boening Dreamliber, naštěstí ještě na zemi, při popojíždění.
Asi někdo opomenul započítat ztráty v turbínovém režimu přestože v
tomto bude účinnost o něco vyšší než 0,81 (0,85 x 0,95). Tipuji celkovou
účinnost na 0,85 což je u takto velkých strojů dosažitelné. Samozřejmě
% tam nepatří, to muselo být 85% a 95%.
η je bezrozměrná veličina, ale to jistě víš. Asi jenom překlep.
Jasan.
A účinnost francisovy turbíny v čerpacím modu jakožto i účinnost motoru,
jsem též nezohlednil. Dejme tomu, že jsou stejné jako v produktivním modu.
Celková účinnost systému "nabíjení a vybíjení" je pak 0,65.To znamená
že z 1kWh přebytečné el. energie dostaneme 0,65kWh nazpět.
No a opět v rom není započítána účinnost el. vedení z energetické rozvodny (uzel sítě 220kV) k pumpám a nazpět.
Co soudíš o ukládání el. energie do vodíku? Ta celková účinnost el. <-> el. je ve srovnání s účinností gravitačního úložiště poloviční ... ale vodík lze použít i v automobilech. Jak ve spalovacích motorech (účinnost < 0,3), tak v palivovém článku s elektromotorem (účinnost kolem 0,5).
Vývoj jak skladovat energii se nyní intenzivně ubírá všemi možnými i
nemožnými směry, ale má obrovské zpoždění. Ropu jen tak snadno jako
výchozí palivovou surovinu nebude snadné nahradit. Rabuje se neuvěřitelným
tempem, okamžitá těžba celosvětově odpovídá momentálně dvojnásobnému
průtoku Vltavy Prahou který je 90 m³/s .
Ale k věci, nevidím to s tím vodíkem jako správný směr, jelikož musí
být v kapalném stavu udržován při velmi nízkých teplotách s ohledem na
bod varu -250°C. Pro pohon mobilních systému asi velmi problematické. To už
raději tohle http://jdem.cz/fjzyg8 (odkaz byl dlouhý). 20
Kč / litr není špatná cena a mnoho stávajících pohonů by šlo asi
upravit.
Přidám osobní zkušenost (téměř trestuhodnou). Spoléhal jsem na to, že
dojedu na rezervu, už svítila delší dobu výstraha a přibližně 4 km před
cílem konec. Měl jsem sebou kanystr s methanolem, takže pokus a vyšlo to.
Motor měl vyšší volnoběh a přibližně od poloviny plynu ztrácel výkon
(to už je dávná minulost, Fiat 127 903 cm³).
Jasně, proč ne, syntetické tekuté palivo má ve výhodách prioritu, pakliže je cenově srovnatelný s palivy získanými z ropy.
Stlačený vodík: Skladovaný při vysokém tlaku (obvykle 350 nebo 700 barů) při běžné teplotě. V tomto případě není nutné speciální chlazení, protože jde o plyn při pokojové teplotě, který je pouze stlačený.
Stlačení vodíku stojí hodně energie, takže stlačený vodík je dost
neekonomický.
Vyvažuje ho bezemisní pohon buď ve spalovacím motoru s účinností tak 30%
a nebo v palivovém článku s dvounásobnou účinností.
Pokusil jsem se rozšifrovat toto tajemné zdělení 
... je tím
naznačeno, že by Evropa měla přejít z 50 Hz na 60 Hz jako to mají v USA?
Taková změna by asi nebyla vůbec realizovatelná a nejde jenom o zvýšení
otáček asynchronních motorů, ale i větší tepelné ztráty
transformátorů přenosové a distribuční soustavy + celá řada dalších
vážných problémů. Např. stávající větrné elektrárny by se dostaly
mimo oblast provozních otáček, ...
60Hz oproti 50Hz je navýšeni frekvence o 20%. Rotační stroje by musely
projít rekonstrukcí.
Transformátory by spotřebovaly méně mědi, jádra (plechy) by větší
ztráty nepřinesly. Za to by u přenosu energie narostly ztráty a
problémy.
Některé železnice (s trolejí) měly minulém století f = 16,5 případně 33Hz.
Čínská technologická společnost a automobilka Nio plánuje letos na trh uvést stanice pro výměnu baterií třetí generace. Letos se jich v Číně objeví tisícovka a zvládnou akumulátor vyměnit za tři minuty.
Pro lidi, kteří nemají ve městě u chodníku zásuvku a nebo nechtějí
detailně naplánovat na delší cestu, kde nabíjet je tohle ideální
řešení.
Ovšem taková výměnná stanice by musela mít aspoň 10 .. 15 baterek v
zásobě a ty mít permanentně na nabíječce.
Kdyby mělo být obslouženo za hodinu 10 zákazníků a každý z nich by
"potřeboval" 50kWh energie, tak by ta výměnná stanice potřebovala příkon
600 kW ze sítě, to není málo.
Hlavní problém bude asi v kompatibilitě. Výrobců baterií je mnoho, typu aut také. Asi nebude možné používat pro určité typy aut jiné baterie, než doporučené výrobcem.
Ano ty akumulatory by měly být normované, řekněme 400Vdc 10kWh, snadno vyměnitelné (i pro případ požáru snadno na odpojení a vytáhnutí)..
spadají do kategorie "Opravilo se samo". Jedna z turbín MVE po odstávce už nenajela, nedošlo ke startu a jediná hláška "Překročení času pro start". Řídící jednotka (rozvaděč automatiky) je mimo záruku a dodavatelská firma už neexistuje. Nejprve jsem odmítl, ale nechal se přesvědčit argumenty provozovatele a zajel tam. Použil jsem vylučovací metodu a šel po trase signálu k DC bezkontaktnímu elektronickému reverznímu stykači pro řízení servomotoru. Nic nezjištěno, ale po restartu stroj normálně najel. Majitel pronesl hlášku, že ta mašina má ze mne respekt a tak přestala stávkovat. Samou radostí si ani neuvědomil, že je to ten nejhorší stav jaký mohl nastat.
Tak už vyřešeno. Pravděpodobnost, že se závada opět vyskytne byla
jistá, což se i stalo. Tentokrát jsem postupoval velmi opatrně a šel po
signálech Blokace Start od síťových ochran přes technologické až ke
generátorovým a tam byl celý problém. Klidový kontakt generátorového
stykače. Proud je velmi malý (cca 20 mA) a na povrchu kontaktů byly
nečistoty. Stačilo ho obstříknout WD-40, několikrát sepnout. Je to jediný
prvek, který nemá zcela uzavřené krytí, takže za těch 14 roků téměř
nepřetržitého provozu se na povrchu kontaktů vytvořila nevodivá vrstva asi
z prašnosti.
WD-40 mi pomohl už dříve s tímto: https://i.postimg.cc/P5YcRqrC/Accu-6.jpg
Po dlouhodobém používání začaly švindlovat tlačítka mikrospínačů.
Zpočátku stačilo opakované stisknutí, stav se zhoršoval až jedno
přestalo zcela reagovat. Mikrospínače jsou sice zcela uzavřený, ale
odkloněním tlačítek do boku na vrchní části vznikla štěrbina, kterou se
mi podařilo vpravit dovnitř WD-40. Výsledek mne překvapil, fungují jak
nová.
Prima.
Znám ty problémy až moc dobře. Když je v kontaktovém materiálu stříbro,
tak na sebe váže atomy síry a na povrchu černá. Ta síra je samozřejmě i
ve vzduchu, ale zažil jsem špatně vulkanizované gumové izolace
uvolňující síru, která spolu s vlhkostí vzduchu tvořila kyselinu
sírovou, která rozežrala měděné kontakty a dráty. Ani zlato na kontaktech
nepomůže, když je na schránku kontaktu použit nevhodný plastik, který
uvolňuje molekuly uhlůvodíkůa ty kondenzují všude kolem, i na
kontaktech.
WD-40 je geniální produkt, ale existují ještě účinnější, ale
pochopitelně dražší. WD = water displacement, tedy odháněč vody, ovšem v
prašném prostředí není moc vhodný.
zdravím, potřeboval bych poradit ,odešla mi tato zvukovka https://www.axagon.eu/produkty/ada-hp
kterou jsem používal k propojení s mými sluchátky AKG K92 https://sluchatka.heureka.cz/akg-k92/#specifikace/
kvůli hardwerovému zesílení zvuku
dala by se najít nějaká vhodná alternativa ? tedy propojení zvukovky s PC USB kabelem a se sluchátky 3,5 mm jackem ?
nějak nehovím těm různým kmitočtovým rozsahům ,impedancím a tak se
ptám ?
Určitě "odešla" ? Někdy se stává, že periferní USB s vyšším odběrem odpálí USB port u PC. Zkusil jsi připojení do jiného USB portu?
Jj, odešla, po prozkoumání jsem zjistil že ten USBkabel u těla té ext
zvukovky potrhaný a visí už jen na dtrátku
No, zítra si jedu vyzvednout toto :
https://www.czc.cz/axagon-ada-71-soundbox/215632/produkt
a myslím že bude vyřešeno,
Start-stop systém vyžadovaný normou EURO 6 může být přínosem, ale ne
vždy, což je i v mém případě. Vypínání motoru při zastavení by ani
tak nevadilo, zde není hustý provoz ani žádné čekání na křižovatkách,
nebo pojíždění v koloně. Horší je řízené dobíjení - Omezení
dobíjení při akceleraci a naopak intenzivnější při brzdění motorem.
Při nájezdu cca 1300 km/rok na kratší vzdálenosti není baterie
dostatečně nabitá, klidové napětí menší než 12,4V což je špatné.
Původně jsem to chtěl řešit solárním panelem na střeše garáže a
regulátorem napětí + proudové omezení. Nyní už mám v garáži zásuvku
230V , takže první volba - Udržovací nabíječka. Zakoupena, připojena, ale
chyba. Jak síťový adaptér, tak i "inteligentní" modul se značně
hřály.
Dočasné a původně pouze provizorní řešení - Zvonkový transformátor s
velmi malým sycením (vůbec se nehřeje) s výstupem 9V (bez zatížení 9,4
až 9,6V v závislosti na napětí sítě) takže 9,5V x 1,41 - 0,4V což je
úbytek napětí na diodě jednocestného usměrnění a mám citlivé
udržovací dobíjení na hodnotě cca 12,8 V. Už to nebudu měnit.
Nazdar.
Jo, s těmi aktuálními akumulátory na bázi PbCa je problém, protože
napětí alternatoru auta je většinou nastaveno na 14,35V, což vyhovovalo
dřívějším akumulátorům na bázi PbSb (olovo-antimon).
Příklad při nabíjecím napětí 14,4V se nabila PbSb za 12h na 100%,
kdežto moderní PbCa docílí po 12h zhruba 85% nabití.
Tahle PbCa při nabíjecím napětí 14,4V docílí až za 60h nabití necelých
100%, Při nabíjecím napětí 15,4V docílí nabití 100%, za 42h.
Podobně to vypadá s udržovacím napětím při udržování 100%-ho nabití. Dřívější PbSb potřebovala 13,6V, nová PbCa potřebuje 14,8V.
Takže, na vyrovnání samovybíjení akumulátoru by stačil relatívně
malý proud, zhruba 1/1000 údaje kapacity - tedy pro 50Ah akumulátor 50mA.
Jenže ouha. V dnešních autech je i elektronika permanentně "visící" na
akumulátoru a ta může odebírat klidně i 50mA. To znamená, že by měl
udržovací zdroj mít schopnost dodávat aspoň 100mA.
Udržovací zdroj by měl mít výkon zhruba 14A x 0,1A = 1,4W, což zvonkové trafo určitě dodá, ale otázkou je kolik proudu skutečně "teče" do akumulátoru. Pakliže se chceš vyhnout nějaké regulaci napětí zdroje, tak musí být ten proud skutečně malý, ale "udělat" regulaci napětí Umax =14,4V a proudu Imax < 200mA není zas tak velký problém. To by zvládl transformátorek 3 ... 5 VA se jmenovitým napětím aspoň 12V~.
Zdravím Tě, nevím nic bližšího o typu baterie. Na štítku je:
RENAULT NISSAN 12V - L2 EFB 60Ah 510A (EN)
Enhanced Flooded special technology
Zjištěno: EFB (Enhanced Flooded Battery): Startovací baterie s tekutým
elektrolytem, odolná proti cyklickému namáhání (až 270 000 nastartování
motoru).
Velmi často je z více zdrojů zmiňováno, že napětí baterie nemá klesnout
pod 12,6V. Tato podmínka je splněna. Napětí se drží na hodnotě 12,8V a
udržovací proud 30 až 40mA, příkon ze sítě 1,3W.
Měřeno: METEX M-3660D True RMS
Zatím to nechávám ve stádiu úvah ...
No, osobně mne zaskočila ta "měká" charakteristika baterie při nabíjení. Synátor mi přivezl solární panel s proudem nakrátko kolem 10A. Tak jsem ho napojil rovnou a bez regulátoru na baterku a zíral jsem zděšeně jak napětí baterky letělo nahoru. Než jsem to stihl odpojit, tak bylo někde kolem 16V. Ta baterka byla koupená o minulých vánocích, byla tedy třetinu roku v provozu před s tím "testem" s FV panelem. Jasně že mne polil pot hrůzou, ale nic se té elektronice auta nestalo. Pokud vím, tak je standartně dimenzovaná na vstupní napětí 20V, ale netroufl bych si to vyzkoušet. Ten můj paralelní regulátor (psali jsme si kdysi o tom) byl navržen pro solární panel s 0,6A nakrátko a silnější ještě nemám. Tak jsem trochu v internetu bádal a našel příčinu - baterie PbCa mají od PbSb v tomto směru odlišnou charakteristiku - nabíjejí se pomalu, což je v krátkých jízdách autem nedostačující. Na těch mých bateriích taky nestojí ono PbCa, ale odpovídají téhle charakteristice. Prodejce té poslední baterie loni o vánocích jsem se na to (PbSb , nebo PbCa) ptal a ten na mě koukal s otevřenou pusou, nevěděl o čem vedu řeč.
To udržovací napětí 100%-ního nabití je, jak jsem výše psal :
Dřívější PbSb potřebovala 13,6V, nová PbCa potřebuje 14,8V. To je
okopírované z internetu. Takže to tvé 12,8V je sice lepší, než nic, ale
přece jen úplně ideální.
mrkni se na : https://de.wikipedia.org/wiki/Starterbatterie
To s tou tvou udržovací nabíječkou je zřejmě problém chybné konstrukce. Podle tvých údajů je ten zdroj snad jen prostý transformátorek a v odběru 2,4W naprázdno při výstupni kapacitě 9W tuším nějaký kiks.
Teda přiznám se bez mučení, že se mi též "podařilo" koupit během desetiletí několik neuspokojivě fungujících věcí. Když jsem se dokopal k rozhodnutí, tak jsem to vrátil, standardně na to máme zde zhruba týden. Ale většinou jsem to oželel a tak se mi to tu různě válí a čeká na své znovuzrození a nebo také žádné nebude a jak píšeš odstřihnout to, co má naději na znovu použití.
Dodatek: Pouze samotný síťový adaptér zakoupené udržovací nabíječky s odpojeným regulačním modulem měl příkon (naprázdno měřen wattmetrem Hütermann) 2,4W a výst. napětí 16,4V AC. Max. výkon 9W. Tu jsem už zrušil, reklamovat nelze, byla funkční. Použity pouze odstřižené kablíky s krokosvorkami. Ostatní odpad.
Mám dotaz:
napájecí adaptér 5V, 1A dodává 1Amper za jednu hodinu nebo jak...? Pokud to
tak je proč tam není značení 1Ah. Díky
Ah je jednotka vztazena k casu, vetsinou je tato jednotka vztazena k akumulatorum, tedy prakticky to je kolik A dokaze dodat do obvodu s konstantnim proudem za 1 hodinu. Navic se jedna spise o teoretickou hodnotu udanou v idelanim prostredi (vnitrni odpor, konsturkcni omezneni jako napr max. startovaci proud Pb akumulatoru) a vlastne nejedna se ani o jednotku soustavy SI ale pouze o odvozeninu - https://cs.wikipedia.org/wiki/Amp%C3%A9rhodina
A je aktualni proud v danou chvili, jedna se o jednotku soustavy SI - https://cs.wikipedia.org/wiki/Soustava_SI#Amp%C3%A9r
Jsou to dve odlisne jednotky, napriklad starter auta odebira proud 400A ale
bezi pouze 10s tedy odebral 400A * 10s / 3,600 = 1.1 Ah.
Tedy zpet k tvemu dotazu, nabijecka sice dodava 1A ale tim ze je pripojena k
siti je nesmysl to prepocitavat na to kolik hodin bude dodavat proud.
Jo už to chápu...Takže když tím adaptérem(1A) budu nabíjet powerbanku jen 1minutu, tak to znamená že jsem zvětšil její kapacitu jen o 0,016Ah. ( 1A x 60s / 3600 = 0,016Ah) Je to tak? Diky za vysvětlení
Jeste k tve posledni vete: me neslo o to kolik hodin bude dodavat proud. (to zalezi asi podle toho jak dlouho ji necham v siti :)))))) Me slo o to kolik doda amper za 1 hodinu. To znamena podle tveho vypoctu ze adapter o vykonu 1A je schopny dodat za jednu hodinu skutečně 1A mnozstvi. (1A x 3600s / 3600 = 1Ah.) Pokud to chapu dobře....
Chápeš to dobře, teda skoro dobře.
To znamena podle tveho vypoctu ze adapter o vykonu
1A je schopny dodat za jednu hodinu skutečně 1A mnozstvi.
Správněj je :
To znamena podle tveho vypoctu ze adapter o vykonu 1A je schopny dodat za jednu
hodinu skutečně 1Ah mnozstvi,
tedy náboj 1Ah.
Jednotka intenzity elekrického proudu je "Amprér" [A].
Jednotka elekrického náboje je "Amprér-sekunda" [As], nebo "Amprér-hodina"
[Ah].
Je v tom ale jedno "ale". Ten sptřebič napojený na tvůj adaptér nemusí odebírat proud o intenzitě 1A. Tvůj přístroj je schopen dodávat proud jen do uvedeného maxima (1A).
Je-li spotřebičem třeba akumulátor (powerbank) s příslušnou nabíjecí elektronikou, tak může odebírat třeba jen proud 0,25A. V tomhle případu je do spotřebiče předán za jednu hodinu elektrický náboj 0,25Ah. Za osm hodin nabíjení pak 2Ah.
Jo a na okraj. Náboj dodaný síťovým adaptrem, není dodaný na 100% do akumulátoru a ten, tedy o několik procent menší náboj v akumulátoru nelze na 100% získat nazpět. Zkrátka se ve tvé powerbank něco ztratí (je přeměněno na teplo a odevzdáno okolí). Prakticky třeba dodáš 2 Ah náboje, ale víc než třeba 1,5Ah z té powerbanky nedostaneš nazpět - a to je optimistický odhad.
Jo, to ze taky zalezi na konkretnim zarizeni kolik je schopny brat amper, to uz vim... diky za doplnujici info
No a v neposlední řadě ještě záleží na nabíjecí metodě a celkovém průběhu, takže to nejspíš ani není přesněji měřitelné.
Měřitelné to je a to i velmi přesně, akorát jsou nezbytné přesné měřící přístroje a odpovídající proudové obvody.
Velmi přesně měří dodanou energii v mAh (Ah) tyto nabíječky:
http://strangery.sweb.cz/Nab.jpg
Jsou pro všechny typy baterií (Li-Pol, Li-On, Li-Fe, NiCd, NiMh, Pb, ...)
Ta vpravo dole měří i vnitřní odpor jednotlivých článků Ri. Umí i
rekuperaci, to zn. že když např. Z velkého LiFePO4 40Ah/12V nabiji dva
Li-Pol 6S 5Ah na max. (25,2V) a z nějakého důvodu musím jejich použití
jako pohonné odložit, není třeba je vybíjet na skladovací napětí do
jalové zátěže, např. topné těleso, ale el. energii vrátí zpět do
LiFePO4.
Ještě jinak. "... napájecí adaptér 5V, 1A ..." 1A je maximální proud, který lze ze zdroje odebírat (mezní parametr). Kolik dodá Ah už záleží na konkrétní situaci, např 3Ah pokud bude dobíjet určitou baterii proudem 0,5 A po dobu 6h.
Nebo lépe: "např. 3Ah pokud bude dodávat určitému spotřebiči proud 0,5 A po dobu 6h."
