Poustevnictví v hinduismu je tradiční praxe odříkání a žití v ústraní, která má za cíl dosáhnout duchovního očištění a osvícení. Poustevníci (sádhuové) se vzdalují od světského života, žijí v odlehlých oblastech, jako jsou chrámy nebo jeskyně, a věnují se meditaci, kontemplaci a duchovní praxi. Tímto způsobem se snaží dosáhnout «mokši» (osvobození) a naplnit své náboženské cíle.
Poustevnictví v judaismu není typické a není běžné jako v jiných náboženstvích, protože judaismus klade důraz na život v komunitě a dodržování náboženských tradic v rámci společnosti.
Poustevnictví v křesťanství je život v odlehlém místě s cílem hledat dokonalost v křesťanských ctnostech, jako je modlitba, askeze a kontemplace.
Poustevnictví v islámu není běžné a oficiální islámská praxe doporučuje dodržovat nábožensko-společenská pravidla bez extrémů, jako je asketismus (arabsky zuhd), který je přijímán jen zdrženlivě.
1
