Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> S Lukáškem na zahrádce

Ta omáčka musí mít grády.

Když vaří snacha Malajka svoje jídla, máme téměř vždycky problém se zažíváním. Prostě ty kombinace a plody moře a vývary z ryb není nic pro mě.

Malajko černooká, tvoje krása divoká mě tak vábí,
do mojí náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď mou.
Co ti jen brání vyhovět mému přání,
bych tě v okovech lásky měl spoutanou.
Máš hezkou snachu, jako v písničce?:-)

Celkem jo, to by musel ohodnotit syn :-)

Hm:-)

Hm, já jsem zase ten typ, který ničím nepohrdne u hostitele. Něco jako Buddha, když mi to dá člověk jako poslední, co má a rozdělí se se mnou o to, bylo by neslušné, takové jídlo odmítnout.

já né, já jedla v Singapuru nějakou místní malajskou specilaitku, vařené prase. To prase se važřilo celé v gigantickém hrnci snad několik dní, pak se kůže nakrajela na kostičky a zbytek vypadal jak rybí polévka. Tedy bylo to honě nakořeněné až do červené barvy, no co říct.... nemusím to znovu.

Hm to, znám. ono je tam spíš znát to koření, než vepř:-)))