Díval jsem se kdysi na dokument z Vietnamu. Dělali tam rybí omáčku. Ryby nakládaly do takových velkých dřevných sudů a ono se to tam sedm let rozkládalo. Když čtu o těch odleželých kachnách, zkuste to také:-)
Díval jsem se kdysi na dokument z Vietnamu. Dělali tam rybí omáčku. Ryby nakládaly do takových velkých dřevných sudů a ono se to tam sedm let rozkládalo. Když čtu o těch odleželých kachnách, zkuste to také:-)
Reportáž o té rybí omášce jsem také viděl ... fuj, fuj, fuj.
Také jsem kdysi četl reportáž jednoho černého Afričana žijícího v Čechách. Psal, že když viděl poprvé olomoucké tvarůžky tak se málem poblil. Shnilé mléko.
Hm:-)))
Tak, já bych tu rybí omáčku ochutnal. Jen si vzpomínám, jak to tam paní
míchala takovým klackem a bylo tam plno much:-)
Když vaří snacha Malajka svoje jídla, máme téměř vždycky problém se zažíváním. Prostě ty kombinace a plody moře a vývary z ryb není nic pro mě.
Malajko černooká, tvoje krása divoká mě tak vábí,
do mojí náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď mou.
Co ti jen brání vyhovět mému přání,
bych tě v okovech lásky měl spoutanou.
Máš hezkou snachu, jako v písničce?:-)
Hm, já jsem zase ten typ, který ničím nepohrdne u hostitele. Něco jako Buddha, když mi to dá člověk jako poslední, co má a rozdělí se se mnou o to, bylo by neslušné, takové jídlo odmítnout.
já né, já jedla v Singapuru nějakou místní malajskou specilaitku, vařené prase. To prase se važřilo celé v gigantickém hrnci snad několik dní, pak se kůže nakrajela na kostičky a zbytek vypadal jak rybí polévka. Tedy bylo to honě nakořeněné až do červené barvy, no co říct.... nemusím to znovu.
Třeba to smrdí tak silně, že to až voní.
Teda, náš kocour loví myši jak na běžícím pásu a já je pak musím
po bytě sbíhat a kompostovat. Zjistil jse, že takové menší, od čumáčku
po zadeček tak 4 cm, po týdnu nesmrdí, ale line se z nich taková
"květinová", jakoby senná, nebo vůně koření. Nevědět, že je to
chcíplá myš, tak by mi to ani nevadilo.
Ty větší chcíplé myši a hraboši smrdí.
Asi záleží co ty myši sežraly. taky jsem je sbírala, někdy i osm, chytla jsem je za ocásky, udělala z nich takovou myší kytici a vyhodila na hnůj. nesmrděly. Horší bylo když je kočka donese ještě živé domů a pustí.
Náš kocour je chytrej, donese si ten úlovek do vany a tam si s ním hraje,
myš chudinka nemůže ven. Když ho to omrzí, tak si ji z vany vyndá a
pustí. Pak je to na mne. Vypracoval jsem se na úspěšného myšo-vraha.
Minulý týden, ale přinesl myšího "macka", kterého jsem po bytu lovil tři
dny.
Před dvěma týdny mi kocour přinesl ptáčka velikosti vrabce, ale se světle
zbarveným peříčkem. Ten mu pochopitelně z vany ulétl a tak jsem ho v
koupelně chytal já. Nechal se obalamutit, tak jsem ho v hrsti vynesl na terasu
a domlouval mu, ať si příště dává bacha. Otevřel dlaň, on se pár
vteřin rozhlížel a pak si to odfrčel zpátky do světa, asi jako na tvé
ikonce.
To je hezké :-) Nám kočička ráno skočila do ložnice oknem a myš nám pustila pod postele. Taky jsem ji různě honili za skříňakmi. Pak ale onemocněla, přestala lovit, strádala, polehávala a koukala do zdi a pak se najednou zvedla, odešla z domu a již se nevrátila.
Smutný konec, to znám. Obrečím každou ztrátu milované kočky, kocoura.
Trochu jsem na jiném foru naši milou kroky vytočil a ona mi to splatila i s úrokama zoofilem.
Ja je nesnáším jsou falešné, psi taky nesnáším, Ti lidi jsou asi že nemocní, copak někde kde je hospodářství ale co se na sídlištích děje..
Tet zase pokousal pes dítě, co jich už zabili i na dospělé lidi so dovolují, někteří lidi kvůli tomu raději ani nevycházej ven.., ale psíčkařům a psíčkařkám je to jedno, oni mají své miláčky.
S tím souhlasím. Mnohdy to mají lidé, kteří se o to nedovedou postarat. Pořídí si to domů a pak zjistí, že po tom musí sbírat bobky, krmit to, venčit to, přitom to chtěli jen hladit:-)
Když čtu název této diskuse, přemýšlím, jaká to je zahrádka, aby to nebyla nějaká u restaurace:-)
Lukáškologie - vědní obor zabývající se zkoumáním Lukáška. Mimochodem, to je jméno nebo příjmení?
100 g moučkového cukru
160 g hladké mouky
70 g ořechů
1 lžíce kakaa
trocha skořice
1 vejce
1 žloutek
150 g másla
Smícháš. Vymažeš formičky na ořechy olejem nebo máslem a pak pečeš
dorůžova na 180°C. Obaluješ v cukru, jako pracny. Je víc receptů na
medvědí tlapky, babička měla všeho 100 g (cukr, ořechy, mouka). Pak to
také nikdy nešlo vyklopit:-)
Potom to můžeš plnit ořechovou náplní a jsou z toho ořechy:-) - máslo,
mleté ořechy, cukr moučka (poměr, dle chuti). U nás se plnily tradičně
pudinkovým krémem - malinovým. Pak se sypaly cukrem a nebo půlky máčely v
čokoládě.
Dobrou chuť
nevymazávám formičky vůbec a nikdy nemám problém s vyklopením. Jen ťuknu lehce a je to venku . V těstu bude nějaká chyba. Nebo je pracka moc studená, vyklepávám ještě teplé.
Jako u nás. Žádný problém to vyndat z formičky. Dělá to teda má
paní, já jen koukám. Myslím že ty formičky nedává do myčky na nádobí,
jen je po použití vytře do čista vlhkou utěrkou.
To s tím těstem budeš mít pravdu. Opakovaně se musí dbát na dostatečnou
dobu na přípravu těsta, které je pak na omak mastné a nelepí na
prstech.
Psst, mně chutnaj kuličky těsta víc, než hotové pracny.
Máš asi teflonové:-)))
Problém je s množstvím ořechů v těstě a másla nebo tuku.
To asi ne, mám takové ty staré plechové. přesně tyto
https://aukro.cz/stare-formicky-na-vanocni-cukrovi-pracny-orechy-10-ks-1-kc-6978929607
není nutné je speciálně mastit, pak je to ještě horší. vlastní zkušenost. V těstu mám máslo, to celkem stačí. na určité množství mouky polovinu másla, jemně mleté ořechy nebo mandle. Pokud je jich víc, tak dám méně másla, ořechy nebo mandle jsou mastné a dávám žloutek a cukr (polovina másla) tedy poměr mouka - máslo . cukr 4:2:1
Také je mám. Tak jde i o délku pečení. Mám doma recept na medvědí tlapky a ty jdou klepat náramně a pak je tam ten starý po babičce na ořechy a tam je problém tím poměrem. Ořechy se pak chytají k povrchu.
Proto si myslím že je to v těstu, a ani s namazáním to nebude lepší. Ořechy jsou fajn ale nemělo by jich být příliš, určitě né víc než mouky.
Prošla jsem si ten recept, není špatný ale na to množství másla a mouky, je tam celkem hodně cukru. I cukr by to mohl lepit... dávám polovinu.
Jo, a napadá mne ještě jedna věc, teplota a délka pečení. Jestli ten cukr karamelizuje (kolem 160°C) ... karamel je výtečné lepidlo.
Moje peče ty pracny spíš jen krátce a i když si nastaví teplotu na 180°C, tak to může být klidně v toleranci 170 ... 190°C. Osobně jsem pro pečení, smažení i vaření za mírnějšího přísunu energie. Také jsme jednou zkusili vařit vajíčka při 66°C (asi tak, už si to přesně nepamatuji, musel bych si to vyhledat). Tato metoda "vaření" má nějaký anglický, nebo francouzský název.
Doba "vaření" asi půl hodiny, výsledek : bílek spíš rosolovitý a opálově průhledný, žloutek krémový. Ono jde o přesné dodržení předepsané teploty. A chuť? Nic moc, žádná senzace, spíš mi vadila ta rosolovitost bílku. Ale maso připravené tímto způsobem je vynikající. Syn připravuje takhle jehněčí kýtu, vaří ji snad 10 hodin a pak ji jen krátce orestuje.
To je pravda :-) ale podle mě tohospodyňky vědí, že trouba se musí rozehřát. A pracny tak 10-15 minut a nesu je hned ven trochu schladit tak na minutu a mohu vyklepávat. Ale může to být i tukem, pokud je tam olej nebo margarín.
u nás se sádlo nejí :-) ani margarín ne, tedy žádný rostlinný tuk. Peču jen z másla.
Máme také plechové formičky, aspoň 45 let staré. Asi pocínocvaný
železný plech.
moje dělá těsto z
hl. mouka 45 dkg
vl. ořechy 25 dkg
cukt moučka 17 dkg
rostlinný tuk 32 dkg
celé vejce 1 kus
čokoládu 6 dkg
6 lžic kakaa
špetku skořice.
Poslední várku si manželka zbaštila sama, neboť mám nadváhu a tak jsem
ji poprosil, ať to schová a baští si sama, někde za rohem.
Ale ona na to šla od lesa a udělala mi paralelně trubičky plněné sněhem.
Těm ovšem neodolám, po nich potopa.
No a další pohromou pro mne je její jablečný štrůdl. Tomu také
neodolám. Jeden celý štrůdl, už ho vůbec neřežu na kousky, škoda času,
pojídám jako tří-píďovou baketu a seč se snažím si to šetřit, je za
půl hodiny pryč.
v našem věku malá nadváhá je prý optimální :-)) tedy důraz na to malá. Větší nadváha obtěžuje při chůzi.
Ne, tak hrozné a už vůbec ne morbidní, to není.
Lékař má v ordinaci lepou ženu praví, "vy máte, mladá paní, pár kilo navíc, ale jedno hezčí, než druhé".
Nemůžu si stěžovat.
Dnes jsem byl odbyt ve strouhance obaleným a smaženým řízkem nějaké
mořské obludy, původem z mrazáku supermarketu. S vařeným bramborem,
máslem a "tatarkou". No, sněd jsem to a pochválil jsem to.
Radši mám pstruha na másle z pánvičky, ale to prej není z moře, takže
pstruh bude přístí tejden. Zejtra si na truc koupím nezavinuté zavináče,
ty mám taky rád, ale ta moje ne tolik, takže mi moc neují. Kočce je to
také moc kyselé a kořeněné. A nebo uzenou makrelu, ještě nevím, A nebo
obojí. Jo a škvarky jsem už neměl ani nepamatuji.
Minulý pátek mi má drahá udělala španělské ptáčky s rýží, ty já
také moc, moc, moc rád. Zřejmě měla ta moje nějaké výčitky svědomí,
nebo co a dala mi hned dva překrásné kousky tohoto ptactva. ...A pak mám
být hubenej, jako když mi bylo dvacet.
:-))))))))
Ptáčky nemusím, ale toho pstruha na másle bych si dal:-)
Jinak už delší dobu mám chuť na smažák a vždycky zapomenu koupit sýr.
Teď si mi to připomněl s tou tatarkou:-)
Třeba nejí maso. Jen ryby. I když to je taky maso. Ptáčky taky jíme, a zejména naše asijská rodinka je má ráda. Ale nejraději pečenou kachnu.
Kachnu si dám, ale už jen někdy. když jsem měl doma chov, bylo to něco jiného. Ty kupované, kolem kachny jen prošly:-)
Nevím, my máme příbuzného který chová kachny. Občas od něj koupím, má je hezky na zahradě, s vodou... všecko správně. Přesto rodinka preferovala ty kupované z obchodu. Tedy možná to bylo jedno. To je těžké posoudit pro nás co se nevyznáme. Kupovaná kachna je měkoučká, rozpadá se a voní. Ta z chovu je pevnější, taková kompaktní a není tak aromatická. Tedy nevoní tak kachnou. Je tužší.
á mám zkušenost opačnou:-)
jediná kachna, který mi chutnala, kupovaná, byla z maďarských velkochovů.
Má převážně zelený obal. U těch ostatních jsem vždy spíš cítil
knedlík, zelí, než kachnu.
Babička říkala, že pták dospělý, tedy už ne kuře, musí odležet,
než se připravuje na vaření, pečení a pod. To platí i pro jiné
živočišné maso. Zrovna tak pro divočinu, tedy zajíce a koroptve.
Dělala to prostě, že oškubané zvíře (a zabité samozřejmě) dala do
plátěného pytle namočeného do octa (kvůli mouchám) a takto si daný kur
počkal na další zpracování dva dny a i déle, podle teploty vzduchu.
Neměli jsme lednici, takže ve sklepě, nebo u dědy v dílně.
No, mě nechutná ten vnitřek, nepasuje mi k tomu, vždycky jsem snědl jen maso:-)
To jsou ta střeva :-)) říkáme tomu uvnitř tak. cibule, vejce, okurek a špek.
Dcera byla na výletě s angličanama od školy a naservírovali jim tam
španělské ptáčky tak raději neobědvovali :-)
Ja to tedy taky mám sprotivené od školních let, asi to ve školních
jídelnách neuměli uvařit.
zrovna angličané mají co povídat, ty jejích nadívané ovčí žaludky a odpudivé pudinky. Nejhorší kuchyně na světě. Proto jsou tak vychrtlí
Dívá se občas na Seznam televizi... jak tam hodnotí naší kuchyni
cizinci. Tuhle tam byla kachna:-)
Líbilo se mi jak jí knedlíky:-)
nm to chutná :-) když je to pěkně podusené libovém hovězím plátku potřeném horčicí, je to supr. Pro asijskou rodinku dělám krůtí a nejvíc jim chutná to vajíčko uvnitř.
Ono je to těmi ořechy v těstě, lépe méně, než více a nebo se dají nahradit bílým nebo stříbrným mákem (chutnají jako lískové oříšky a vlašáky)
To oni i myši, od čeho by jinak byl myší kožíšek v pohádce o princezně z hvězdou na čele?
Na vandrech jsme psům říkali "přírodní polokonzerva". Ale nikdy nebylo tak zle aby jsme je snědli
Těžko byste je po ceste vyvrhli, omyli, upekli ... to je snadnější sejít do nížiny a něco si dát v bufetu :-)
Ono to taky souviselo se slavnou hláškou z Cimrmanovy hry Dobytí severního polu: Sníme psy......I když žádné nemáme?
Když ještě moře brázdily koráby, vozili sebou námořníci, želvy, ke stejnému účelu.
I kozy, prasata, slepice. Nespotřebované vyložili na neobydlených ostrovech a tak si vybudovali spižírny.
Na klíčení klidně kolem 20 stupňů. Když ti to vyleze pak je lepší
ubrat, aby se rostliny příliš neprodlužovaly. Tzn. aspoň 15 max. 18.
Hlavně to chce světlo. To samé platí pro rajčata. Až hodí třetí
čtvrtý list, můžeš přidat teplo.
Když teď vyseješ papriky, budou trochu později. Ty pálivé už ani nemá
smysl vysévat.
Rajčata zase klíčí třeba po třech dnech, tak pozor, aby si je pak měl kam
dát, až narostou. Jinak teplota tam může být i nižší.
Obecně platí, že by ses neměl hlavně u paprik dostat pod těch patnáct.
Mám vyzkoušeno, že pokud má člověk skleník nebo zimní zahradu a v noci
tam má aspoň 12. Přes den, díky slunci, více, pak to tolik nevadí. Pokud
to bude přerůstat, snížíš teplotu.
Lukášek byl snílek a fantasta.
No ty co mám mají celkem krátkou vegetační dobu a dobu zrání, takže by to ještě mohlo vyjít, Chinense bych musel daleko dříve samozřejmě. Jinaks tím světlem to vím, to je vždy u mě problém, pak už musím oddělovat. Ale já stejně nejvíc miloval medvědí tlapku ;-).
Od té doby co si dovolil odejít Lukašenko mi neklíčí papričky, to on za vše může.
Dnes bylo odpoledne moc hezky:-)
Podívejte se, co už venku kvete. Skalkové narcisy vyhánějí do květu a už
jsou v rozpuku (nejsou samy, to bude dělat ten kus-kus). Krokusy už nastupují
do boje v plné parádě. Začíná vyhánět koprovitá pivoňka. Čemeřice
bych měl vyfotit:-)
Kdyby byl Kurnik aspoň z části jako Lukášek, a zkusil ho aspoň jednou týdně zastoupit, pak by mi mohl poradit jakou potřebuji na klíčení teplotu. Lukášek to dělal vždy rád a s láskou.
Napiš raděj kdy a jak jsi ty ty papriky vysel.
Osobně používám teplé místo na klíčení těchhle rostlin. Podlažní
topení udržuje teplotu podlahy zhruba na 22 až 23°C, podle toho, jak je
venku zima. No a když to klíčení chci urychlit, tak ty nádobky se semenny
přehodím ještě el. dekou (25W na asi 1 m čtvereční) a pak má hlína v
hrnečkách zhruba 27°C. Musí se to pochopitelně každý den kontroluvat,
neutopit, nevysušit. Jakmile se objeví první klíček, tak okamžitě na
světlo, na okenní parapet. Rajčata, okurky, cukety a pod jsou za dva - tři
dny venku. Záleží pochopitelně také na tom, jak hluboko to semeno je.
Semeno v hrnečku přikryji jen tak pětimilimetrovou vrstvou hlíny a až je
rostinné novorozeně tak 20mm vysoké, ta nasypu kolem dalších 10 milimetrů.
Pochopitelně od oka. Málokdy se stane, že ze semen nějaké nevyklíčí a
nebo je zmrzačené. Řekl bych že je to jen nějaké to procento. U koupených
semen je ta úspěšnost nižší.
Jak dlouho mi klíčí papriky nevím, nenapsal jsem si to. Pálivejch
pfeferonek mám tak 20 rostlinek, mají teď tak 12 cenťáků. Zasadím tak
čtyři a zbytek rozdám, podobně s přebytečnými rajčaty a tím
ostatním.
Píšu hrnečky, ale používám kalíšky od jogurku, na jejichž dnu udělám ostrým nožem zářezy (otvůrky, dírky) pro případný odtok vody při přelití a nebo pozděj pro zalévání od spodu. Kalíšky mám pochopitelně ve vodotěsném tácku, nebo i v plastových přepravkách.
Nejrychleji klíčí kozí rohy. - ca 5- 8 dnů. Nejpomaleji ty chilli, tam
je to klidně 9 dnů.
Obecně jsem proti přesevům, pokud nejde o květiny na záhon - cínie,
afrikány, jiřinky kosmatce a pod. U dýní pochopím, vydlabaná semena
(klíčivost je nejvyšší po letech, stejně tak u okurek)
Pokud jde o hybridy (F1). Pak ten přesev není zrovna dobrá věc, zejména u
okurek, U zeleninových paprik, chilli, rajčat to jde. Přesto výsledné
vlastnosti plodů nejsou už takové. Krom třeba takových těch původních
nehybridních odrůd. Nebo salát, kedlubny a ředkvičky.
Co se týče semen prodávaných v ČR, ne vždy jsou kvalitní. Stalo se mi
právě letos, že jsem zkoušel nové odrůdy paprik a nevylezla ani jedna ze
dvou pytlíků.
Z koupeného semena s neprošlou lhůtou?
Mně vylezla prakticky všechna semena(nepočítal jsem je ale), dva druhy salátů . Vysel jsem je 15. března do kelímků a včera měly rostlinky zhruba 5 cenťáků. Musím je dnes rozsadit do jednotlivých kelímků a ty pak pozděj ven do přírody. To bude zase piplačka.
z koupeného semena. nevylezly mi ani minulý rok :-)) něco dělám špatně.
Třeba popiš detailně, jaká hlína, jak hluboko semena, jaká voda na zálivku, jaká teplota okolí, neplesniví ta hlína na povrchu, nepáchne hnilobou? Hlína vzdušná, "načechraná"?
Dneska jsem tedy rozsadil kadeřavý salát do 14. plastových kelímků a
odhadem asi tak padesát mláďat vyhodil, polovina z nich měla zelený 5cm
stonek s dvěma lístky a asi 10cm dlouhý kořínek. ta druhá půlka byla
zmršená. Některé ty vzrostlejší měly zárodky druhého páru lístků.
Zkrátka v té špetičce semínek rozsetých do kelímku muselo být aspoň 70
semínek. Na pytlíku se semeny je napsáno, že stačí na 500 až 800
rostlin.
Tak to zkusím, domnívám se že chyba v semenech není. Vodu mám z vany, po koupání ale odstátou tak 4 dny a bez mýdla. My se nemydlíme :-))) Zemina je na výsev, problém může být že je mám na půdě v koupelně u okna, netopí se tam a mže být kolem 10 stupňů. Vylezl mi i cukrový melón a neroste. Rajčata rostou jak divé. Brambory kííčí.
Saláty a jiné rostliny ze Středomoří potřebují na nastartování semen
vyšší teplotu, řekl bych aspoň 20°C, 25°C považuji za lepší, pak až
vylezou ze země (a dole mají kořínek) může být chladněj. Jde o ten
start. Má teta, botanik, mi to kdysi vysvětlovala. Semínka mají ochranu
(pojistku) proti předčasnému klíčení, to je pro ně smrtelné, takže
vyžadují teplotu x čas, vlhko a některé ještě další inkredience v
půdě a určitou hodnotu Ph.
Semínka, která jsou mrňavá, nemaj vlastní rezervní zásobu živin a tak je
pro ně vhodné prostředí důležité.
Osobně jsem výsevní substráty nikdy nepoužíval, Nanejvýš si dám do naší hlímy tak 10 až 20% levného substrátu pro kytky, kvůli v ním obsažené vláknině, neboť naše půda má tendenci tvrdnout (na beton )
Ta vrstvička je na povrchu semen a voda jí musí naleptat a musí se dostat
dovnitř. Proto se semena tzv. stratifikují, pokud mají chloupky, tvrdé
osemení. Příkladem, jsou kaštany, žaludy, petržel, mrkev, řepné
klubíčko obsahující více semen. Stratifikace je buď studená (přemrznutí
- venku nebo v ledničce) nebo mechanická.. obrušované osivo, drcení,
chemická. Podle druhu.
Salát by mít takové problémy neměl, Spíše je problém s vybíháním.
Tzn. v nesprávnou dobu zasetý nesprávný salát, Rané sejeme brzy na jaře,
později by vlivem vysokých teplot vyhnaly do květu. jarovizovaly. Už jsou i
odrůdy odolné vůči vybíhání. Stejně se chovají kedlubny, květák,
kapusta, zelí, kapusta.
Naše půda taky :-) to jsou ty nížinné jíly. Je to opravdu jako kámen. Používám kupovaný subrstrát protože v té jílovokamenné půdě je to ještě horší.
tak jsem dnes připravovala hrobeček pro borůvky. Doufejme že se jim tam bude líbit, vystlala jsem ho fólií, dno ustřihla. Borůvky si lebedí v květináčích a líbí se jim tam.
Dělám borůvkám takový dlouhý hrobeček. Vykopala jsem dneska jámu, vyložila igelitem a spodek igelitu vystřihla aby měla voda kam odtékat. Na dno jsem dala trochu kamínků a písek pro drenáž a taky nějaký kompost s popelem, no a zbytek vyplnila rašelinou s trochou kompostu a pískem. Teď to nechám trochu postát abych viděla jak moc si to sedne. Pak do to toho usadím ty dvě borůvky a zasypu borovicovým mulčem. Tak snad se jim tam bude líbit. Už mi krásně rostou v květináči, mají lístečky.
Proč tam dáváš ten igelit? vadí to něčemu kolem? Borůvka nepotřebuje
stát ve vodě. Víc zaprší a je po nich.
Tohle nebude ideální, Snahu máš, ale nejlepší je míchat normální zem,
co tam máš tak 1:1 s tou rašelinou (hrabanka je výborná, ale nesmí se z
lesa brát). Kamínky dospoda můžeš dát, pokud se tam drží voda. Jinak
tohle rašelinové úložiště ti bude moc vysychat a pamatuj si jednu věc.
Pokud někdy přeschne rašelinový substrát, pak do něj už vodu nedostaneš,
voda obtéká kolem:-)
Teď ti sem dám hromadu
vykřičníků!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Pozor na jehličí. nesmíš ho dávat ke kořenům. někteří lidé takto
často napodobují les (aspoň si to myslí), bohužel jehlice obsahují
inhibitory růstu:-)
Igelit tam dávám proto aby se okolitá země nedostala na tu rašelinovou. Tedy abych ji držela odděleně. Osvědčilo s emi to velice u první borůvky, která roste jako divá. Takže to zkusím i u těch dalších dvou. igelit mám jen po bocích, dno je tedy ten náš slavný jíl možná až kaolín, na to drenáž z kamenů a písku, na to rašelina smíchaná s kompostem a pískem, do toho borůvky a nahoře jsem to zasypala mulčem z borovice. Tak uvidíme.
To by mělo být v pořádku. Zkus test klíčovosti, jak ho popsal Kurník. Když to budeš mít ve dvaceti °C, tak by to klíčky měly být viditelné (lupou) snad už druhý, třetí den.
Držím ti palce, ať se tvým borůvkám daří.
Taky si držím palce, tolik to dalo práce :-) Manžel jen kroutil hlavou a divil se.
Pak bude problém nejspíš s tou vlhkostí. Udělej si test klíčivosti a uvidíš, Někdy je chyba u výrobce. Stalo se mi to letos u některých paprik. Nových odrůd skleníkových paprik a balkonových paprik. Zajímavé je, že u těch, nejlepších, kde bylo jen 10 semen, vyklíčily všechny:-)
Mě Capsicum Annum chilli papričky klíčily vždy tak od tří 3,5 dnů do týdne (většinou), a teď už je mám týden a čtyři dny, a nic. Semena jsou, co klíčila i před rokem, skladována byla normálně v pytlíčkách, ve kterých přišla, jako každý rok. Teplota tady je kolem 21°, někdy kolem 20°. Jsou v rašelině, a jsou mělce, tak kolem 3mm. Je pravda, že jsou trochu vlhčí, protože jsem dost dlouho pryč, a minulé roky se mi stávalo, že to bývalo na pokraji vyschnutí, takže jim ani nijak nepřitápím, ale další vlhkost nepřilévám. Teď mě napadlo trochu začít větrat, protože je mám zavřené v takovém plastikovém pařníčku. Každopádně vypadají dost zdechle.
Pokud to neklíčí, pak to bude tím vlhkem.
Pokud to mizerně klíčí, může to být vlhkem:-)
Pokud padají klíční rostliny, je třeba desinfikovat substrát
Tak pokud jsou ještě někde zavřené a na sluníčku, může tam být třeba
klidně kolem 50 stupňů.
U těch mini pařenišť jsou navrchu takové větrací otvory, ale i ty mnohdy
nestačí.
Je to v interiéru, na sluníčku to není, teplota je víceméně stálá, ale zkusím teda snížit vlhkost, asi to bude tím. Já moc semínek nemám, jedu to fakt v málu, protože mám rád čerstvé chilli papričky.
Udělej si zkoušku klíčivosti. Vezmi vatu, savý papír nebo odličovací tampon. Hypermangan, pár zrníček, rozpusť v troše vody, aby se ten papír nebo vata nasákla a rozlož na povrch 25 semen (100 semen vzešlých je 100 procentní klíčivost). Pokud ti je to líto, dej třeba jen 13 ale nebude to tak přesné, zase uvidíš, co vyklíčí a co ne.
Proč hypermangan? Ten používám na sterilizaci vody na opláchnutí rukou po nákupu, než vlezu do auta ...
Na test klíčivosti, nebo na předklíčení (fazolí) používám kuchyňský papír v několika vrstvách a samozřejmě dešťovku a kousek průhledné folie, nebo skleněnou tabulku na částečné přikrytí.
Překrývat se to nemusí, to je na každém.
Ano, Hypermangan je tam kvůli desinfekci, aby se tam nechytli nějaké
plísně, než to začne klíčit.
Pokud si někdy předkličuješ na tom papíře třeba řeřichu, já jí mám
rád na chleba, pak j ten hypermangan také skvělý.
Řeřichu také milujeme. Akorát mi vadí, že někdy mám ty šlupky semena
i na chlebu.
S tím hypermanganem to také skusím.
Ne, ne. To je moje blik. Kdybyste, ale přesto naléhala, můžeme mít jedno společné:)-))))))