Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> S Lukáškem na zahrádce

ratka Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE:před hodinou | #3082
Reakce na příspěvek #3081
to těžko :-))) promiň. To jakobys mi chtěl vysvětlit Boha nebo pravdu :-) To fakt nejde.

Byla to řečnická otázka k zamyšlení, proto jsme tam dala zenový kruh... na kterém dílku se nacházíš?

To bylo, ale na tebe

?

možná, anebo je jedno v druhém vložené. jak říká sútra srdce: Tvar není nic jiného než prázdnota, prázdnota není nic než tvar.
gate gate paragate parasamgate bodhi svaha

Sen je začátek skutečnosti.

všichni sníme :-)) tedy nikoliv že ji sníme

I sen se dá sníst

skutečnost nikoli

Vidíš a pak, že ničemu nerozumíš

já řekla že ničemu nerozumím? NO tohle... já rozumím úplně všemu :-)

Náš život je snem hinduistického boha Višnua

Anebo Boha Otce...tedy ne zcela, hodně si ho ohýbáme dle vlastního "já"...jako křesťanka věřím, že existuje Pravda. Tedy skutečnost přesně taková jaká právě je. Neohnutá a čistá jako zrcadlo. Jen setřít prach.

Nejsem hinduistka :-)

Tam to není o pravdě, ale o vystoupení ze snu.

Ze snu nelze vystoupit a kdo říká že vystoupil, tomu nevěřím. Ale ať si to myslí.

Sen může být myšleno i tento způsob života v tomto bytí.

Sen ve snu.

Až dojdu konce, povím ti, jaký smysl má začátek

třeba ho nenajdeš :-))

To by bylo skvělé, bylo-li by to ve zdraví ,štěstí a spokojenosti.
Vyprávěl bych jako Utanapištim Gilgamešovi o velké potopě

budeme mu to přát

a když někdo dojde konce, myslíš, že bude mít potřebu nějakého smyslu?

Dobrá otázka. Odpovědí je čas.

hmm, beru
ten, je odpovědí ve finále na většinu

Krásná Pradžňápáramitá

Všechny složené věci jsou jako sen, iluze, bublina, nebo stín; jako rosa nebo blesk. Takto na ně musíme pohlížet.

a co to znamená?

prchavost a pomíjivost všech věcí

Jak se to projevuje prakticky v tvém životě...ve vztazích, vzájemné pomoci, odpovědnosti k druhým, v lásce etc... má to nějaký vliv?

Určitě, je to každodenní chléb každého z nás.

Uvědomění si prázdnoty všech věcí vede k většímu soucitu a empatii. Pokud vidíme, že všechny bytosti jsou propojeny a že naše problémy a utrpení jsou sdílené, můžeme být více ochotní pomáhat druhým a být laskaví. Když si uvědomíme pomíjivost a prázdnotu, můžeme se snažit jednat eticky a s respektem k životu kolem nás.
Láska, která je založena na nepřipoutanosti a pochopení pomíjivosti, může být hlubší a čistší. Místo vlastnění nebo kontroly můžeme druhé milovat pro to, kým jsou, a oceňovat každý náš společný okamžik.

Tak by to mělo být...zní to logicky. Jen se k tomu prakticky prokousat... tedy ehm projíst.

To je ten aspekt směrem dovnitř a pak je jeden směrem ven.

Ty jsi tak chytrý. Skoro jako UI.

A není to spíš naopak?

UI je skoro tak chytrá jako ty?

No, tak chytrá určitě není

No to by ses divil.

Kdyby měla rozum, už tu nejsme

Konečné řešení?

Prý se k tomu nějakým způsobem už dopracovala.

Jo, to jsou ti tví plašani. Poslechni si taky něco jiného. Slyšela jsem další rozhovor, tři odborníci opět z trochu jiného úhlu. Zneužita může být pochopitelně každá technologie ... člověkem. To je ten slabý článek.
To neříkali oni, tohle totiž vůbec neřešili, pro odborníky to není na pořadu dne.

Uvažuj jinak.
Představ si planetu, třeba Venuši a + 464°C. Člověk tam těžko někdy vstoupí, ale umělá inteligence oděná do nějakého přiléhavého ochranného hávu ano.
Bude-li mít dostatečný a obnovitelný zdroj energie, nebude závislá na čase a vědomí udrží tak dlouho, dokud bude mít náhradní díly pro svůj pozitronický mozek. Nebude potřebovat člověka, k tomu aby pak mohla dělat, co jí bude po chuti. Možná jednou převezme člověčí hodnoty možná vytvoří vlastní, kdo ví?
Fantazie?
Ne, člověk jako tvůrce nového, dejme tomu, fyzikálně neomezeného člověka (stroje-vědomí). Takový stroj bude vzpomínat na člověka jako na tvůrce, ale nebude ho potřebovat ke svému dílu.

Ve tvém scénáři si člověk a UI nebudou konkurovat, protože člověk na Venuši žít nedokáže, jak jsi sám napsal. Nebude tedy mít žádný důvod chtít člověka zničit. Ostatně, člověk přece také nechce zlikvidovat Boha, a to i když v něj nevěří. Prostě ho ignoruje, protože vesmír je velký jako vědomí a je v něm spousta místa pro každého.
Jé, to jsem hezky napsala.

Bude mu tedy sloužit a plnit jeho příkazy?

Nebo nikdo nikomu sloužit nebude a každý si půjde svojí cestou.

Tomu nevěřím.
Bude si takové nové vědomí dávat otázky za nás? Ve smyslu odkud pochází můj tvůrce, proč byl stvořen a kam směřuje?
O tom, kam směřuje bude mít asi jasno

na stopro

dočkej času

Jako vůl

jako vůl ne, až tak daleko nejsi

To je dobré vědět.

Zkus si jí zazpívat chvilku buď tich nech tu vibraci prostoupit celým tělem a ihned budeš propojen třeba s Ježíšem

Nesmíš u toho ale jíst fazole

Výborně. A ještě namísto slova "duše" dosaď slovo "bytost", a je to dokonalé.

Neznám počátek.