Tak ty fakt nemusím )
Jak se lidské chutě liší, viď? Třeba pýchavky jsou pro mě delikatesou. Neví, na čem záleží, že si člověk oblíbí nebo zhnusí určitou chuť. Když jsme u těch hub, tak co třeba syrovinky?
Já už pomalu taky ne. Jako dítě jsem je milovala, tatínek vždycky, když přišel
z lesa, pár kousků přinesl. Dávali jsme je na plotýnku kloboukem dolů a
jen posolili... Úžasná ňamka. Ale taky měly zvláštní chuť. Asi patří
do rodiny ryzců, mají hodně mlíka. Miluju i tu jejoch vůni. No ale teď už
na ně v lese nenarazíš, tedy u nás ne. Loni mi jeden houbař přinesl dvě,
tak jsem vrněla blahem.
Poznají se po specifické vůni. Nic tak nevoní jako syrovinka. Trochu jako
zapařené nohy.
aha :-))) Takže poznat podle zapařených nohou. Sbírám pravé ryzce. Ty poznám :-)
Já ty smrkové, se zelenými kruhy. Existujíé ještě nějaké pravější, ale buď u nás nerostou, nebo prostě mi je nikdo neukázal a podle atlasu si netroufnu.
to né, sbírám jen co znám. a u ryzce se nedá splést. Tedy pokud nechceš zrovna surovinku
Abych pak nedopadla jako s tou kámoškou...
Já si zase jsem jistá tou syrovinkou. (Nikoli surovinkou - to by bylo surové
zakhle říkat takové vynikající houbě.)
viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ryzec_prav%C3%BD
když to srovnáš s tím smrkovým, tak je to fakticky stejné a není nutné
to rozlišovat
Tak to máte super, pokud z nich teče oranžové mléko. Nedá se to splést. Pokud bíle, je to ryzec kravsky, nejedlý. Nebo žádné a pak to může být "nejaký" ryzec. Ty s oranžovým mlékém rostou většinou po okrajích lesa v trávě, nebo kolem cesty
Já jsem barvu mlíka neštudovala. Jestli tohle je poznávací znak a z žádné prašivky oranžové mléko neteče, tak to já tedy všechny houby, co jsou ryzcům podobné, podřežu, abych se mrkla.
stačí ulomit kousíček kloboučku, jinak to nepoznáš. A to je jediný bezpečně odlišovací znak. Pokud není řez oranžový s vystupujícím oranžovým mlékem, není to "tvůj" ryzec. celý košík bude dopatlaný od oranžového mléka.
Vzala bych tě někdy s sebou na houby, abys mi takový ryzec ukázala. Stačí jednou, ale aby to bylo naživo. Já už si s tím pak poradím.
Kdysi jako malá holka jsem chodila na houby s mámou, určovaly jsme u toho byliny i sbírali byliny na čaj. Maminka sbírala i holubinky :-) U takových všelijakých těch "houbiček" jsem nedůvěřivá a nesbírám je. Ale ryzce, ty jsme brali vždycky, dobré jsou zavařené v octu. Teď už je ryzců málo, na zavaření to není.
U nás rostou zejména kozáci, v řídkém lese v takové vyšší trávě a kuřátka. Když jsou kozáci, jsou i kuřata.
My jsme u nás našli takové ryzcoviště, že jsme to nosili po
košíkách. Ae ty smrkové, co znám. Ale loni zž tam nebyly, asi jsme
přišli v nesprávný čas. Já do toho lesa nerada chodím, protože je
děsně zněčištěný - i tam, kde rostou ty ryzce. Lidi si dělají z lesa
směťák, a mě to moc bolí.