Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> Vraždy v kuchyni

Asi pracují, tohle je pěkné, kdyz si rodina pomáhá.

tak v tomto jsme oba jaksi odlišní....myslím s manželem k dětem a vnoučatům

Je to každého věc.

pochopitelně

Mému nejst.vnukovi je 31 let a když byl malý,nalézala jsem se v produktivní věku a vnímání "babičkovství" bylo logicky jiné,než nyní.Až jsem si říkala,jestli nejsem nějaká divná,že po jeho přítomnosti až tak nešílím.Ne,že bych dnes šílela,taky jsem ráda,když tihle mladší odejdou,ale za chvíli už se na ně zase těším.Dělají mi radost,přestože to v životě nemají lehké.Možná proto jsou takoví.

To už máš opravdu velké vnuky. Moji synové si dávali na čas, vnuky mám 12,6,3.1 a jedinou vnučku 3. Když jsou pohromadě, jsem z nich úplně hotová :-) Nejhodnější jsou když jedí.

Jo a dnes vařím segedín. Díky za inspiraci, už se dusí a knedle kynou :-)) mňam, mńam

Děláš svoje knedlíky, to tě chválím.
Ja jsem z vesnice, je tu hodně starych paní, vzdycky jsem je povazovala za takove správné maminy, dobré hospodyně, skvele kuchařky. A pak jsem si vsimla, jak v samoobsluze mnoho z nich kupuje hotovy knedlík. Hodně mě to zklamalo .

Ber to tak,že už mají svoje odvařeno.Já už se taky občas uchýlím k housk.knedlíku z obchodu.Ale zato v žádném případě k bramborovému- bramborové knedlíky dělám zásadně sama a dokonce často.(Nejvíc se mi hodí k pečeni se špenátem,nebo nějakému přírodnímu sosu.)

bramborový jsou taky pěkně drahý

A hnusný. Ty já dělám moc rada,a ještě radši jim. Třeba jenom s cibulkou.

Jj.

mně kupované nechutnají. raději nic.

Jasne, neni nad misu čerstvě uvarenych knedlíků .

Však i proto sem chodíme,inspirace se hodí každému,kdo často vaří.

Ja musím denně varit čerstvé jídlo, jeden člen rodiny to potřebuje ze zdravotních důvodů. Je to řehole . Byt sama, tak jsem na salátech, v pohodě. A pekáč masa bych si občas upekla, to jo.

Já bych si sama pro sebe taky dělala něco hodně jednoduchého,taky nějaký salát (třeba i s tuňákem),nebo mléčné výrobky.Mám navíc hrozný zlozvyk,když jsem sama,tak si u jídla čtu knížky.
Vařím ale kvůli rodině-pravidelné jsou neděle a pochopitelně svátky.Nejenom v naší rodině bylo samozřejmé,že návštěva dostala aut.jídlo a já tu tradici udržuji,přestože můj Míra zemřel už před deseti lety.

Tay ráda vařím pro rodinu, manžel se ale rozčiluje že je to jednostranné. Tedy nahrnou se všichni k nám :-))) zejména švagrova a pak si poroučí co všecko ji máme přinést a nakonec si sedne k míse cukroví a všecko sní. jakoby nejedla 14 dní.

Já už se s tou jednostranností musela smířit.Přitom si ale uvědomuju,že být stále ve středu dění a plně vytížená,má pro stárnoucí ženskou určitou výhodu.

To zcela chápu. Ale jak říkám, manžel protestuje.

To zcela chápu

to znám...také vařím každý den, protože o jídlo třeba ze včera není nějak zájem...kromě polévky

Tohle fórum je virtuálním ostrůvkem klidu a míru,tak to nekaz.
Co je divného na tom,že otec (můj syn) chodí do práce a když chybí maminka,najdou vnoučata azyl na pár hodin u babičky? Na distanční výuku si samozřejmě vystačí sami-já "jen" vařím oběd.