Vida, tolik názorů, ale v podstatě se shodneme, že toto je docela
důležité téma. A značně složité.
Lidé měli vždy sklony nacpat své děti do nějaké školy, byť i hloupé,
hlavně aby nemusely makat jako jejich rodiče. Vždy lepší kanclík, než
dílna, natož stavba, nebo lán brambor.
Důvody se mění, ale ne zas tak moc. Momentálně se třeba opět zvedá věk
pro odchod dod důchodu a asi všem je jasné, že u kafe v kanclu se té
sedmdesátky člověk dočká pravděpodobněji, než při těžbě dřeva v
lese. To je jen jeden z mnoha příkladů.
Rozhodně nesouhlasím, že výběr povolání, lépe řečeno výběr směru
vzdělání, se řídí trhem. Ani omylem. Nikde jsem v nabídkách
zaměstnání nenarazil na to, že by nějaká firma intenzivně hledala
politology, sociology a podobné lemply. Přesto jsou tyto obory na vysokých
školách velmi atraktivní a každý rok nám tyto školy vychrlí další
dávku těchto oborníků k ničemu. Firmy hledají elektrikáře, zedníky,
konstruktéry, prostě řemeslníky a techniky obecně. To ani nehovořit o
zdravotnících všeho druhu, od sanitářů po primáře.
Doba, kdy bylo vše plánováno ústředním výborem strany asi taky nebyla to
pravé ořechové. To zas těch škol bylo málo, dnes je jich zbytečně moc.
Asi těžko najít rovnováhu.
Že dnes vystudují nejakou něcologii i úplní tupci, kteří mají bohatého
tatínka, to taky není nic nového, podobně vystudovali parchanti
komunistických papalášů, v tom se nic nezměnilo, snad jen ceny, nevím.
V každém případě, cesta, kdy by všichni byli ideálně horníkem byla
špatná, ovšem stejně špatná je cesta, kdy budou mít všichni gymnázium a
ruce levé.
Neznám řešení. Asi nikdo je nezná.