Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Že by cestování vlakem ztratilo své kouzlo kvůli nemožnosti zchlastat se pivem na nádraží, to si nemyslím.
Naopak bych chlast zrušil na všech nádražích a ani bych tam nepustil osoby podnapilé. Právě ty zchlastaní kreténi jsou zabijáci železniční romantiky, zvlášť když rodiče cestují s dětmi. Nablito, potácející se a vyřvávající hovada, děti ve stresu. Fakt parádní kouzlo, tvl!

Ty restaurace, hospůdky i bufety byly různé. Někdy jsem byl rád, že bylo kde si sednout a dát si pivo, kafe, nebo polévku při čekání na vlak. Někde se i slušně vařilo. Už jako študák jsem si v jedné nádražce pravidelně dával kofolu a rohlík se salámem a okurkou a vzpomínám na to dodnes. Člověk tam potkával různé týpky, zajímavé, ty hlučné někdy taky, ale větší problémy tam nebývaly. Záleželo na vedoucím, jak to zvládal.
Nádraží bez hospůdky, to jaksi není ono. Dobrá je třeba nádražní hospoda Na pražci v Blansku.

Přesně tak.
Buran z dědiny přijede do velkýho města, tam půl dne lítá, něco vyřizuje, nebo nakupuje a tak je rád, že si po tom všem může v klidu sednout a najíst se něčeho normálního za normální cenu. Bylo to tak 150 let, teď to asi vadí, tak si tam člověk pro jistou nemá kde sednout vůbec, natož si dát to jedno, nebo dokonce guláš s pětima.
Na Pražcu točijó Dalešice, moc dobrý a docela slušně se tam i vaří. Z odpodrného pajzlu se stala moc příjemná restaurace, do které chodí i rodiny s dětmi, teda vyjma zapšklých taksemzdejších bojovníků proti alkoholismu.

Nesmysl.
O zchlastání vůbec nejde. Jasně, pár ožralců tam vždy bylo, ale nepamatuju nějaké extrémy, občas někoho odtáhli na záchytku. Jestli je to na nádraží, nebo někde za rohem, je úplně jedno, to by ty přemrštěně prudérní rodinky s dětmi nemohli vylézt nikam. Ale takoví mastňáci stejně vlakem nejezdí.
Já když jsem byl kluk, tak mě naši docela často do té putyky vzali, protože docela často měl vlak sekeru. Tatík si dal jedno, mamka a já nějakou limonádu, nebo nanuka a šli jsme na vlak. Nikdy odtud rodiče nešli navalení jak pumpy. Když jsem vyrostl, vždy jsem rád taky na jedno zašel, ale hlavně na něco normálního k jídlu, ne ty odporný blivajzy, co prodávají v těch cizojazyčně pojmenovaných trafikách.
Jestli bych někoho nepustil na nádraží, tak tzv. sportovní fanošky, z těch jde někdy opravdu strach a nebojí se jich jen děti. Stočlená banda hulákajících ožralých debilů dokáže otrávit mnoha cestujícím výlet, či cestu z práce a to zcela bez ohledu na to, zda na nádraží je, či není hospda. Ti kreténi s šálama už tam stejně přitáhnou nalití, mnohdy v doprovodu policejního kordonu. Takže jestli něco zakázat, tak určitě ne útulnou hospůdku na nádrží, ale v prvé řadě fotbal a hokej. Osoby podnapilé mají na starosti policajti, ti se kolem velkých nádraží motají pořád, ale bohužel, ti fotbaloví a hokejoví vymaštěnci asi mají výjimku, můžou si dělat co chtějí.

Svět se zkrátka mění-
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-z-nemeckych-vlaku-se-stavaji-zony-strachu-zamestnanci-zoufale-pisi-o-pomoc-40469438

Mizí nejen nádražní hospody, ale i ty klasický... ještě před nějakejma 15 - 20ti lety byla u nás hospoda skoro na každým rohu a všechny narvaný - dneska zbyly 2 poslední a i ty mají lidí málo....hlavně že za 2 stanice tramvají na Nuselský což je 10 min. pěšky jsem napočítal 8 zasr. kebabáren kde taky není ani noha
Na nádraží je to samá pizza Hut, café Costa, Starbucks atd. a podobný sračky kam bych nevlezl...zkur. západní řetězce

Jaké si to děláme, takové to máme. Je to naše dílo.

Pronikavě vzrostla kultura cestování, čistota ve vlacích, ani ne po roce 1989, ale za posledních 10 - 15 let. Nejen na hlavních tratích, ale i na těch vedlejších. Kdo si dnes vzpomene na staré motoráky a dnešní elefanty.

Taky služby ve vlacích , jsou na jiné úrovni. Třebas kafe za 10 korun. Pokud se týče nádražních budov a tamních restaurací, tak zásadní změny nastaly ve velkých stanicích jako je Praha, Brno, Olomouc.. Koupit si pizzu dnes na nádraží v Olomoucí je jiné než ji koupit na pražském Hlavním nádraží v roce 1995 Tehdy to tam asi patřilo mafiánům, dnes možná taky, ale už to tak nebije do očí jako tehdy.

Kéž by ta kultura vlakům vydržela a nezalíbila se lidem neintegrovatelným !
O nádražních hospůdkách moc nevím , protože jsem se jim vždy vyhýbala. Jen si myslím , že současnost se nedá srovnávat s minulostí , protože lokální tratě umírají na úbytě, lidé z malých míst museli přesednout do aut a nádražní hospůdky tak ztratily své typické zákazníky.

Hlavním společenským problémem u nás je kultura. V nejobecnějším slova smyslu.

Souhlasím.

Osud nádražních restaurací byl zpečetěn jednak privatizací a přechodem na výhradně tržní podnikání, druhak značným poklesem železniční přepravy v devadesátkách. Stejně jako nádražní restaurace vymizely i nádražní čekárny, kde se v zimě dokonce ve dne v noci topilo. Patrně si tak dráha řeší nárůst počtu bezdomovců, kteří čekárny zneužívali. Je zajímavé, že si dnes nikdo nevezme restauraci na tak velkém nádraží, jako je třeba Liberec, nebo Česká Lípa. Nejspíše dráha vyžaduje velké pronájmy za poskytované prostory, podnikajícím se to prostě nerentuje. Za bolševiků byly hospůdky s malou návštěvností dotovány restauracemi s vysokou návštěvností. To už dnes není možné. Kdysi jsem slyšel drb, že obchodní dům Labe v Ústí n.L. postavila Jednota z příjmů tamních hornických hospod.

Není to jen o cestování, nádražní hospody byly hojně navštěvovány štamgasty kteří nikam necestovali, nejznámější pražský nádražky byly asi Masaryčka, Smíchov, Braník a Dejvice (na Hlavák se stahovala trošku jiná sorta ), jó tam se pařilo
Mladou generaci už klasická hospodská kultura nezajímá a poslední obří hřebík do rakve klasickejch hospod zarazil zákaz kouření, v hospodách totiž kouřil skoro každej a kdo ne tak tomu to nevadilo...když se pije, víc se kouří a dost lidí nebaví pořád lítat ven na cigáro...
Na druhou stranu je u nás v okolí několik klubů který fungujou jako klasický hospody vč. kouření, jen nemají vývěsní štít, na dveřích jsou navíc mříže a vstup je jen na zvonek a nepustí tam náhoďáka z ulice...benga o nich ví, ale nechávají je na pokoji

Ty hřebíky byly dva. Mimo zákazu hulby přišlo zhruba ve stejnou dobu ještě EET.
Konkrétně u nás v tu dobu zavřely z pěti hospod dvě, další dvě živořily, až je o pár měsíců později skolil covid.
Tak máme jen jednu a ta asi taky padne, páč 40 ká za škopek na dědině málokdo dá, nebo sem tam jo, ale nikdo už tam nesedí denně a nedá pět, nebo deset kousků jako před Burešem. Chlapi se naučili chlastat doma, v garážích a na zahradách, kde to mají za polovic a navíc si tam můžou hulit jak se jim zlíbí, aniž by je omezovali nějcí dobroserové, kteří do hospody stejně nechodili, ale vydupali si ten zákaz. Tak ho mají, ať si to užívají při procházkách kolem těch zavřených hospůdek, kterým pomohli do hrobu.

EET taky, ale větší hřebík byl podle mne ten zákaz kouření....cena samozřejmě taky, většina bývalejch štamgastů chlastá doma kde může i kouřit jak píšeš