Zjednodušuješ to ty sama. Privatizace (vlny) byly čtyři. První byly
prodejny a služby těm, kteří tam chtěli podnikat (vyhláška 1/1988 - tzv.
"osmedsátníci") a to byly až na výjimky jenom nájmy prostor.
Druhá privatizace byla za Pitharta a to přímým prodejem. Potkalo jen
několik dnes kvetoucích firem, Rako, Sklounion a taky Škodovku, kterou
Pithart prodal nedávno zesnulému Dr. Hahnovi z VW.
Třetí vlna byla privatizace rozhodnutím ministra (a ústřední
privatizační komise) a tím byl Vladimír Dlouhý. Privatizovaly se podniky s
dluhem, který měly většinou proto, že nedostaly zaplaceno za svoje
výrobky, zejména na export. Tyto peníze zůstaly venku a proto tiu chyběl
kapitál.
Čtvrtá vlna privatizace byla ta kuponová, tedy v době, kdy už
lukrativní zbytek průmyslu (zbrojní, petrochemický atd.) byl v
zahraničních rukou, které vyrovnaly (venku) ty dluhy. Lidu se nadvakrát
hodila už ohlodaná kost. Ty státní kosti (např. Stehlík Kladno, Pánek
Královopolská, Mohorita Zbrojovka) lidem něco vynesly, ale ty podniky si
půjčovaly státní peníze u státních bank a ručily státním majetkem. V
tom směru byl na špičce jistý Kotas, který přijel z Ameriky, založil tady
banku Bohemia, koupil lázně a hotely za peníze půjčené od státu a pak
zase odjel i s penězi do Ameriky a nechal tady u státu dluh asi 300
miliard.
Takže až tato metoda je to pravé tunelování a jen ten, jako Babiš, kdo
majetky unás koupil za peníze svoje a ne za státní a investoval do nich,
získal aspoň značku, jinak je z teěch podniků dnes brownfield.
Takže až tak jednoduché to nebylo.