Cesta je příliš dlouhá
obloha nemá konec
a roztoulané srdce
skončí jak bezdomovec...
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
Cesta je příliš dlouhá
obloha nemá konec
a roztoulané srdce
skončí jak bezdomovec...
Nad propastí se nedívej
do očí modrých protěží.
Naposledy se směj.
Na posledním záleží.
Hmmm...do modrých očí bych se mrkla, 
paže k letu roztáhla ....
i když vím, že bych sebou flákla
řekla bych....já to zkusila ))
Když láká tě propast hluboká,
třeba ta naše- Macocha...
nikdy se do ní nedívej
a v lásce život prožívej.
Do něčích očí dívej se,
a maluj umem Rubense
tu lásku kterou vidíváš
když do očí jejích se zadíváš.
A modrá protěž zrádná je
ta roste na hraně okraje
nikdy ji pro nic netrhej
a jen si lásku užívej.
Když do oček modrých já mrkla bych a ruce natáhla k letu v tu chvíli bych za paži chytla a k nebesum se vznesu.