Svaž ruce moje svízelem,
na dně v polibku s jezerem.
Jak labuť křídla rozevřu,
prostorem začnu novou hru.
Svaž mi svízelem chodidla-
jezerní paní se nabídla.
Neplač ,netruchli pro slova,
vždyť budoucnost se neschová.
Toulat se budu se nad poli,
vzpomeň na mě. . .když bude mrholit.
Až potkáš svízele závoje,
vzpomeň si na ruce- na moje,
své ruce kladu ti na tváře...budou ti jako polštáře.
Předmět diskuze:
zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
3
