Víš,miláčku,spousta věcí se mi nelíbí.
Víš,miláčku,jak černá je noc v níž tě nikdo nepolíbí?
Láska bez polibků-to nic není,
jak omáčka bez koření.
Proč přijít o úsměv, vdát se za samotu.
Vždyť i přátelství lze vejít jako do chomoutu.
Nesmí se však táhnout jenom jednou silou.
Je to v životě jak s dvojruční pilou.
.......a vítr fouká.
Hledá ty zvadlé barvy slunečnic,
modré květy rozrazilu.
Po konci už neví vůbec nic,
tak proč šetřit sílu,
když vítr stále fouká......
Ten vítr nezná dobré mravy
vlasy mi rozfoukal kolem hlavy
a uvízlo v nich pár rozrazilu květů
a dál se hnal v divokém letu
šátek z krku mi sebral a nesl ho ulicemi jako splašené hejno ptáků. .
.
a vítr stále fouká
2
