Bůh?
Jsem mučená oběť i masový vrah,
napsaná závěť i prvotní strach.
Jsem slovem kněze i andělův pád,
nevinný vězeň i ďáblův kat
Jsem světlo i tma, oheň i led,
skutečnost i hra, potom i hned.
Jsem utichlá bouře i živlů běs,
poklidné moře i hlubinný děs.
Jsem rezavý meč i zářivá zbroj,
posmrtná křeč i života zdroj.
Jsem spálená země i kvetoucí sad,
hlupákem, stejně i knihou rad.
Jsem slunce západ i zlata lesk,
radostný nápad i bolestný stesk.
Jsem věčná krása i zjizvená tvář,
konečná spása i obratný lhář.
Jsem smuteční hymna i hlasitý smích,
krvavé stigma i bělostný sníh.
Jsem staletá špína i honosný třpyt,
ten kdo se dívá a zůstává skryt.
Jsem samotný vesmír, všechno a všude
Lidmi však neviděn, pro ně jsem vzduch
Ve znamení doufají, které prý bude
Však když ne já, tak kdo je pak Bůh?
není moje- ale moc se mi líbila.
1
1