Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Vzpomínka

Měla jsi oči jako laně,
já se těch očí ale bál.
V noci jsem nespal,myslel na ně,
ve dne před nimi uhýbal.

Měla jsi oči jako dítě,
když vánoční strom zabliká.
Já jsem jen sníval-polapím Tě,
byly to touhy mladíka.

Mladíci stárnou a čas běží,
ty už jsi holka veliká.
Zvon touhy někam zmizel z věží
a vánoční strom?Nebliká......

Slunce příjemně hřeje, ale taky paprsky chladnokrevně zabíjí. Každým nastávajícím rozbřeskem pohasíná svit luny, která je, jejím tichým doplňkem. Doplňkem i tiché noci, hvězd.

Měsíc v úplňku
dovede dost na city hrát.
Nenech se zlákat.
Za tou stříbrnou krásou,
je pouze mámení a chlad.

Zase je úplněk ...

Řůže na oltáři

Jsi jako živá voda v dlani,
Kdy na Tě myslet přestanu?
Za jedno Tvoje pousmání,
prodám svou duši satanu.

Jsi jako růže,plná trnů
vložená na kraj oltáře-
vidím ji zjihnu......ale trnu.
Zavoní?To čas ukáže.

Tolik růží je, každý řez je zabije. Každá potřebuje vláhu a žár. Stojí za to bojovat? O trochu žáru a vláhy? Někdy ne. A tak růže zmírá...