Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Bez letáku ani ránu moje žena nedá,
s tužkou v ruce, zarputile zase slevy hledá.
Dnes jsme dvacku ušetřili, ale já byl znaven
a tak čtyři slevy padly za můj Staropramen.

V pustém parnu letních dní
východ slunce poslední.
Toho jitra v mysli svět,
vyvstal z hlíny luční květ.

Slepé poupě puklo v jasu,
kdekdo hleděl na tu krásu ..
kopretina kvítek bílý
do vlasů ji vpletou víly.
Listů rovných, šaty z rosy,
vábil k sobě mladé vosy.
s nimi hrál si v listech tráv,
neznal v kraji jiný mrav...

Jednu chvíli lehký vánek
odnes květu kradmý spánek.
Pestrých barev křídel pár

• feniklový otakár

Květina pak vítat směla
pestrost křídel, lehkost těla.
Slýchat příběh z dávných časů..
Než pozbyla svoji krásu...

Motýl zved se z kopretiny
vzlétl najít kvítek jiný.
Do srdce mu tisknout řádky,
které vedou do pohádky.

Byl jsem zábavný,
byl jsem bohém.
Přesto mi dala,
za týden sbohem.

Prý nemá ráda bohémy,
prý jsou s nimi jen problémy.

Na trhu v centru

Mám tady čtyři kila citu
na prodej.
Jednu životní kalamitu.
Knihu-Děj se co děj.
Jeden pepřový sprej,asi už po záruce,
ale funkční.
Mušlí cca tucet.
Plážový ručník z časů na výsluní.
Parfém s jasmínovou vůní.
Lahvičku s esencí citrusů.
Pytlík zpackaných pokusů.
Léčivé byliny z Číny.
Tři cizí splíny
a sedm vlastních sbíraných v loni.
Vůni dostihových koní,
schovanou v klobouku pro dámy.
Pumpičku na balony.
Líčidla s třpytkami.
Dortovou formu a zdobítka.
Nálepky-Česnek-Pažitka.
Polštářek-Něco si přej.
Mám tady čtyři kila citu....
Na prodej.

Na louku lehnu si a začnu snít,
u sebe má lásko chtěla bych tě mít.
Na zádech sleduji motýly a nebe,
v každičké květině mám kousek Tebe.

Vůně mne mámí, zavírám oči,
z myšlenek na Tebe, hlava se točí.
Zlehounka na to, přichází spánek,
Tebe mi přinese polední vánek.

Cítím Tě ve snu, tiskneš mé dlaně,
Své rty přiložím,zlehounka na ně.
Potom mne pohltí Tvé krásné oči,
čas se mi zastavil a hlava se točí...

Není moje

Vzpomínka

Měla jsi oči jako laně,
já se těch očí ale bál.
V noci jsem nespal,myslel na ně,
ve dne před nimi uhýbal.

Měla jsi oči jako dítě,
když vánoční strom zabliká.
Já jsem jen sníval-polapím Tě,
byly to touhy mladíka.

Mladíci stárnou a čas běží,
ty už jsi holka veliká.
Zvon touhy někam zmizel z věží
a vánoční strom?Nebliká......

Slunce příjemně hřeje, ale taky paprsky chladnokrevně zabíjí. Každým nastávajícím rozbřeskem pohasíná svit luny, která je, jejím tichým doplňkem. Doplňkem i tiché noci, hvězd.

Měsíc v úplňku
dovede dost na city hrát.
Nenech se zlákat.
Za tou stříbrnou krásou,
je pouze mámení a chlad.

Zase je úplněk ...

Řůže na oltáři

Jsi jako živá voda v dlani,
Kdy na Tě myslet přestanu?
Za jedno Tvoje pousmání,
prodám svou duši satanu.

Jsi jako růže,plná trnů
vložená na kraj oltáře-
vidím ji zjihnu......ale trnu.
Zavoní?To čas ukáže.

Tolik růží je, každý řez je zabije. Každá potřebuje vláhu a žár. Stojí za to bojovat? O trochu žáru a vláhy? Někdy ne. A tak růže zmírá...