Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Křestní jména zim.

I zimy jména mívají!
Ta jedna byla Natálie.
Azur a chlad a bělostná šíje,
s tajemným třpytem po kraji.

Helena měla krátké dny.
Byla i Marta,Kateřina.
Ale pak přišla jedna zima,
až zešílel jsem láskou k ní!

Vál snížek teplý jako dech,
probouzel nás časně z rána.
Zima se jmenovala Anna
a byla nejkrásnější z všech.....

Autor:Neznámý.

Zákoutí,
to je místo,kde se srdce nermoutí,
kde vítr uvěznil suchý list a
pavouk může krajku příst.

Je tam prostorová skulina,
nejen kocourům se zde dobře usíná.

Doma je tam,
kde nebolí být sám.
A nebo jen trošičku,
na malou chviličku.

Doma je tam,
kam nosí Ti ten druhý,
oříšky z pohádkové lísky,
kytici chrp z rozkvetlých strání.

Doma je někdo měkce blízký,
doma je někdo milovaný......

Počkám si,nepůjdu pod svou cenu.
Jistě si najde jinou ženu,toužící po jeho náručí.
Počkám si,neumím srdci poručit,
když říká-Necítím.

Počkám si a budu jenom s tím
s kým se mi bude hezky smát
a za kým by mi srdce prasklo,
kdyby ho život někam odvál.

Počkám si a třeba mě už nikdo nebude mít rád,
přesto píši vzkaz na sklo:
Přeji si štěstí pro dva.

Věrný i bez prstýnku.
City složené do komínků
ve skříni na svetry a trika.

V hedvábném papíru
v krabičce na míru,
ovázané mašlí z lýka,
srdce hezčí,
než od zlatníka.......

Pohlédl jsem do mraků.
Cítím křídla soumraku.

Pohlédl jsem do vody.
Cítím radost svobody.

Pohlédl jsem do trávy.
Cítím nádech únavy.

Pohlédl jsem do kytky.
Cítím dávné zážitky.

Pohlédl jsem na kámen.
Ještě chvíli zůstanem?

Ještě trochu otázek.
Život je jak soutok řek.

Něco končí,něco začíná.
Kdeže klidná hladina......

Čas stáčí zkušenost s příchutí třísloviny,jako archivní víno ze sudů.
A naše nesmyslné splíny ukládá k harampádí na půdu.
Rád bys zas ženu s chůzí baleríny a já ji nebudu.

Autorka:Andrea

Na nákupu

Stojí Věrka v krámě,
nakupuje mámě.
Malinká je ještě sice,
ale už jde pro kvasnice.
Sotva domů doskáče,
volá:Já chci koláče!

Jsem bezradná,když navlékáš své stesky
na bolavé šnůrky k slaným perličkám
a toužím vrátit chvíle,kdy nám bylo hezky,
chvíle kdy jsi se mnou nebyl tolik sám....

Jsem bezradná a nenacházím slova,
když Tvé tiché slzy moje srdce plení.
Zacelené rány popraskají znova
a spolu s Tebou pláču za tím,co už není.

Autorka:Milena O.

Poslal mi bůh kytici růží...kdo je můj bůh? To netuším...