Básničky všeho druhu

Bílá
očím a srdci a smyslům jsi zasvítila,
obláček bílý,
který si oči a smysly a srdce na nebi vyprosily,
aby jim dolů na zem spad
pro jejich čistý a krásný hlad.

Bílá jsi ležela v zeleni, jak prostřel ji les,
na skráni
svatozář lásky a oddání,
v očích sen modravých rájů,
v úsměvu hlubinu stříbrných tajů.

Jindřich Hořejší

O čem v noci snila.
Komu kvítí vila.
Do Božího rána.
S vlky tancovala.

Hrát si na anděla,chtěl,cht­ěla.
V křídlech to není i když sluší.
Křídla ty musíš mít v duši......

......a pak se zase vrátím do Varů
a všechno bude zase postaru.
Jen Ty tu nebudeš-ale nebude to vadit,
budeme každý jinde a oba zase mladí.

Ty se vždy zeptáš:Co mi miláčku neseš?
Já řeknu:Miláčku,zase kus srdce v rýmech
a pak se usměvavě rozloučíme
a jednou se třeba zase zamiluji-snad
a budu tomu rád.

pršelo

noc byla plná svodů

jen jim vymyslet jména

pršelo

a slast zůstala nevypita

a láska nedosněná.......

Drahá!
S Tvými lehkými kroky překračuji prahy,
které mi zůstaly z minulosti.
S Tebou mám na vážení lásky,
úplně jiné váhy.
S Tebou namísto pálení,
stavím mosty do budouctnosti.

Drahá
S Tvoji láskou se zajisté,
nadosmrti nebudu muset postit.
A Ty z mé lásky budeš navždy jíst do sytosti.
Drahá
Můžeš si být zcela jista mou oddaností.
Budeme si celé dny a noci povídat,
poprvý,podruhý,pos­tý.....