Básničky všeho druhu

Song na cestu všem posledním láskám

odkud pak příjdeš
lásko poslední?
a kolik tentokrát
zůstaneš dní?

a budeš vonět sluncem
nebo deštěm?
kdy ke mně příjdeš
lásko poslední?

za noční tmy?
ve světle poledním?
a příjdeš ještě
lásko dospělá?

a proč jsi ke mně
dosud nesměla?
odkud příjdeš
lásko pomalá
a kde ses
celou věčnost toulala?

a příjdeš vůbec?

Najednou za dveřmi stál
a ptal se může-li dál
v košili bílé jak sníh
a v šatech do tanečních.
Z čistého nebe svých snů
spadl sem bez rozpaků,
i s kytkou za kapesné,
nevnímá, že říkám - ne!
Ptáš se mě jestli to vím,
když s tebou kamarádím,
že vlastně patří ti svět
a ještě sedmnáct let.
Ať se mě ptáš na co chceš,
proč říkat nějakou lež,
které bys uvěřit chtěl.
A to by nebylo fér.
Prosím tě přestaň se ptát
a spěchej k té, co máš rád.
Třeba ji do kina vem
a někdy přiveď ji sem
Měj se fajn jako se máš
a vrať se tam, kde to znáš,
do světa malin a her,
vždyť lhát by nebylo fér.
Text písničky

Miláčku jediný,
vidíš ty vavříny?
Miláčku,chci Ti zase říct-
tady žádná změna-
už se sem prosím Tě dostav!
Počítám do sta......
A pak začnu počítat od začátku
a znova a znova a znova,
dokud se život nedá do pořádku.....
Jedno,kde jsi,na kterém místě-
Čekám tu na Tebe!
S bobkovým listem.

Andrea

Zlo je v duši díra,
černá,až to mrazí.
Tupě na svět zírá,
jak chuchvalec sazí.

Zlo je černé srdce,
ve falešné hrudi,
jinam se mu nechce,
jako ledy studí.

Nebylo Zla už dost?
je čas přejít k trestům,
hloupost a nadutost,
vsadit do arestu.

Když se venku ochladí,
tvoje dlaň mě pohladí.
Zlaté listí zdobí cesty,
těla oblékla si vesty.
A když začne foukat,
budeme se koukat,
uvaříme horký čaj,
za sklem teplo, pravý ráj.

Když čas hlídat nemusím,
baví mě sledovat,
jak se zaplétá světlo a stín,
do květů kopretin.....
Stále je krásná,
stále je jiná,
kopretina........

Cestou podél vody.....

Už bývají
chladná rána.
Někdy jasná,
někdy mlhavá.
Cesta pro dva,
podél vody,
dovede je do pohody.....

V září

Podzim už platí listím
svou útratu.
Je konec láskám,konec nenávistím.
Podzim už platí listím
a není návratu.....

V suché trávě cosi šustí,
starý had se z díry pustí.
Nemá nohy, přesto kráčí,
stíny se pod keři stáčí.
Kmitne jazyk sem a tam,
odplazí se bůhvíví kam.
Na kameni chvíli dřímá,
podzim jeho tělo jímá.

Prší
vnímám Tě všemi svými smysly.
Nikdo líp než Ty a já
to mezi kapkami deště
nevymyslí.

Prší
vnímáš mě
všemi svými smysly.