Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipné vtipy

Muž leží na smrtelné posteli, už si v duchu odpočítává zbývající čas, když tu ucítí lákavou vůni čerstvých koblih. Sesbírá poslední síly, doplazí se do kuchyně a natahuje ruku po koblize.
V tom přiběhne manželka, plácne ho přes ruku a křičí: „Necháš to?! To je na pohřeb!“

Číňan si objedná prostitutku.
Dívka přijde do jeho hotelového pokoje, bez váhání se svlékne a vleze do postele.
Číňan povídá: „Kotě, nelekni se, až se udělám, vstanu, doběhnu k oknu, nadechnu se, prolezu pod postelí a dáme si to znovu. Je to taková čínská zvyklost.“
A skutečně, po prvním čísle Číňan vyskočí z postele, doběhne k oknu, prudce se nadechne, vleze pod postel, vyleze na druhé straně a šup znovu do postele a tvrdě na věc.
Když to udělá počtvrté a pořád má stejnou chuť k milování, slečna, tou dobou již dost unavená, si řekne, že to zkusí taky - vyskočí, doběhne k oknu, prudce se nadechne a vleze pod postel - a tam najde čtyři Číňany.

Šestý den stvoření kouká Gabriel, jak Jahve modeluje jakousi nádhernou fascinující krajinu, s malebnými horami a úchvatnými skalami, utěšenými údolími, monumentálními pobřežními útesy a bělostnými plážemi...
„Tý jo! To je teda síla, Adonaj,“ povídá anděl, „co to jako má bejt?“
„To bude takovej můj majstrštyk pro Jehudim, víš? Dělám Izrael.“
„Fakt, šéfíku? Taková paráda jen pro jeden národ? Nebude to k těm ostatním nespravedlivý?“
„Ani ne, Engelchen. Jen počkej, až uvidíš, jaký budou mít sousedy.“

Sedí indián u vodopádu a kouká na svou ženu, jak pere prádlo. V tom z vodopádu spadne kámen jeho ženě na hlavu a zabije ji.
Indián smutně: „To už je třetí pračka, kterou mi zničil vodní kámen...“

Baví se dva kamarádi v hospodě:
„Člověče, včera jsem si doma pěkně naběhl. Ležíme večer s manželkou v posteli a já chtěl trochu zpestřit naše radovánky. Navrhl jsem jí, že bychom si mohli zahrát na doktora...“
„No - a co na to ona?“
„Tak si představ - ta bestie si mě objednala až na srpen, prý má plno!“

Moje děvče mi řeklo, že jsem pedofil. Myslím si, že to je vcelku silné slovo na sedmiletou.

Když jsem byla menší, účastnila jsem se svateb starších příbuzných. To pak za mnou vždycky chodily babičky, štípaly mě do tváře a otravovaly se slovy: „Ty budeš další...“
Ale přestaly s tím - já jim začala dělat totéž na pohřbech.

První historicky doloženou transkou na našem území byl Boleslav.
Dokonce po sobě nechal(a) pojmenovat dvě města, první hned zamlada, druhé, když už byl stará.

Nedávno jsme si připomněli první dochovanou zmínku o krádeži bicyklu:
Cyril a Metoděj přišli o kolo roku 863.

„Haló, policie? Jel jsem autem a srazil jsem dvě slepice.“
„No, tak je položte na krajnici. Ať je další auta nerozmažou po vozovce.“
„Rozumím. A co mám udělat s jejich motorkou?“