Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipné vtipy

Jdou dva policisté lesem a jeden najednou zkolabuje. Druhý volá mobilem do nemocnice.
„Co mám dělat? Můj parťák umřel.“
Doktor mu odpoví:
„Jen klid, nejdříve se přesvědčte, že je opravdu mrtev.“
V telefonu se ozve výstřel a policista říká.
„Je. Co dál?“

Manžel príchádza domov s pochmúrnou náladou. Kabát odhadzuje do kúta, svoju manželku ani nepozdraví, večeru je s nechuťou.
Jeho žena mu chce zlepšiť náladu, pritúli sa k nemu a zašepká:
„Drahý, som tehotná.“
Manžel zreve:
„Bohajeho, aj ty???“

Mám otázku: Platí ještě občanské průkazy, nebo už jen certifikáty z testů?

Pacientka ústavu pre bláznov sa prišla sťažovať lekárovi:
„Pán doktor, prosím vás, preložte ma na inú izbu.“
„A prečo?“
„Každú noc moja susedka strká svoje prsty do elektrickej zásuvky a kričí ‚Som lampa, som lampa!‘. A, pán doktor, vy viete, že keď svieti lamp, ja nemôžem spať.“

Víte jaký je rozdíl mezi Pražákem a Vietnamcem? Vietnamec mluví česky a je pracovitý.

Chlapík nervózne otvorí dvere, lebo niekto zvoní. Vykukne, pozrie, skloní hlavu a tam... malá smrťka. Tá vraví:
„Prišla som si po vášho papagája.“
Chlapík sa na ňu pozrie, urobí grimasu a zabuchne dvere. O pol hodinu znovu niekto zvoní. Muž opäť nervózne otvorí. Pred dverami stojí mala smrťka a veľká smrťka. Malá smrťka ukazuje naňho a hovorí:
„To je on!“

Starší muž vstoupil do kostela, poklekl u zpovědnice, a když kněz otevřel okénko, spustil:
„Otče, za druhé světové války krásná mladá židovská žena zaklepala naléhavě na mé dveře a prosila mě, abych ji ukryl před fašisty. Tak jsem ji uschoval u sebe v podkroví.“
Kněz se podivil:
„Jednal jste správně, z toho se nemusíte zpovídat.“
„Otče, je toho víc, co mám na srdci... Ona se mi za to začala odvděčovat sexem.“
„Už se tím netrapte. Dva mladí lidé v tak těžké době prostě podlehli touze. Jestliže toho upřímně litujete, je vám odpuštěno.“
„Děkuji vám,otče. Velmi to tížilo mé svědomí. Mohu však mít ještě jednu otázku?“
„Zajisté,“ praví kněz.
„Mám jí prozradit, že už je dávno po válce?“

Jednou v noci, po 40 letech manželství, leží pár v posteli. Náhle žena pocítí, jak ji manžel začíná hladit tak, jak to již dlouhá léta nedělal. Pohladil její vlasy, sjel dolů podél páteře ke kříži, pak se vrátil k ramenům, přešel na krk a prsa a zastavil se na břiše. Poté jeho ruka pokračovala na vnitřní straně levé paže, dotýkala se kyčle, načež se spustila kolem hýždí až k lýtku. Následně odcestovala zpět na stehno a zastavila se u pasu. Potom muž udělal totéž na druhé straně. V nejlepším se zastavil, otočil se na bok, a aniž by řekl jediné slovo, zapnul televizi.
Protože však jeho laskání manželku příjemně dráždilo, láskyplně se ho zeptala: „Zlato, bylo to nádherné, proč jsi přestal?“
A on zamumlal: „Konečně jsem našel ten dálkový ovladač!“

Hrdinou týdne se stává tatínek, který ani ne dvě minuty poté, co miminko koukalo na svět, řekl mamince:
„Ale tak bylo to docela v pohodě, ne?“

Po dlouhé době jsem zase utíkal před revizorem. Nejdřív přímo v tramvaji, pak mě ještě chvíli naháněl i s kolegou po venku - až mě nakonec za asistence hlídky MP chytil. Musím říct, že ho dost naštvalo, že mám platnou jízdenku. Ale zuřit začal teprve ve chvíli, kdy jsem mu řekl, že se celou dobu pouze snažím udržovat bezpečný dvoumetrový odstup.