Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipy, fóry, černý humor, kameňáky, polit. a gend. nekorektní vtipy.

Starší muž vstoupil do kostela, poklekl u zpovědnice, a když kněz otevřel okénko, spustil:
„Otče, za druhé světové války krásná mladá židovská žena zaklepala naléhavě na mé dveře a prosila mě, abych ji ukryl před fašisty. Tak jsem ji uschoval u sebe v podkroví.“
Kněz se podivil:
„Jednal jste správně, z toho se nemusíte zpovídat.“
„Otče, je toho víc, co mám na srdci... Ona se mi za to začala odvděčovat sexem.“
„Už se tím netrapte. Dva mladí lidé v tak těžké době prostě podlehli touze. Jestliže toho upřímně litujete, je vám odpuštěno.“
„Děkuji vám,otče. Velmi to tížilo mé svědomí. Mohu však mít ještě jednu otázku?“
„Zajisté,“ praví kněz.
„Mám jí prozradit, že už je dávno po válce?“

Jednou v noci, po 40 letech manželství, leží pár v posteli. Náhle žena pocítí, jak ji manžel začíná hladit tak, jak to již dlouhá léta nedělal. Pohladil její vlasy, sjel dolů podél páteře ke kříži, pak se vrátil k ramenům, přešel na krk a prsa a zastavil se na břiše. Poté jeho ruka pokračovala na vnitřní straně levé paže, dotýkala se kyčle, načež se spustila kolem hýždí až k lýtku. Následně odcestovala zpět na stehno a zastavila se u pasu. Potom muž udělal totéž na druhé straně. V nejlepším se zastavil, otočil se na bok, a aniž by řekl jediné slovo, zapnul televizi.
Protože však jeho laskání manželku příjemně dráždilo, láskyplně se ho zeptala: „Zlato, bylo to nádherné, proč jsi přestal?“
A on zamumlal: „Konečně jsem našel ten dálkový ovladač!“

Hrdinou týdne se stává tatínek, který ani ne dvě minuty poté, co miminko koukalo na svět, řekl mamince:
„Ale tak bylo to docela v pohodě, ne?“

Po dlouhé době jsem zase utíkal před revizorem. Nejdřív přímo v tramvaji, pak mě ještě chvíli naháněl i s kolegou po venku - až mě nakonec za asistence hlídky MP chytil. Musím říct, že ho dost naštvalo, že mám platnou jízdenku. Ale zuřit začal teprve ve chvíli, kdy jsem mu řekl, že se celou dobu pouze snažím udržovat bezpečný dvoumetrový odstup.

„Byla to noční můra! Zařvala tam spousta dobrejch chlapů. Když jsme se dostali z toho pekla, padl jsem na zem a brečel jak malý dítě.“
„Afghánistán?“
„Ne, vánoční Kaufland!“

Tvrzení, že člověk používá pouze 10 % mozku, je nesmyslná dezinformace. Pravdou je, že pouze 10 % lidí používá mozek.

„Šalom,“ pozdravil vlk.
„Ufff,“ vydechla úlevou prasátka.

Na ČRo probíhá beseda s dobrovolníky odebírajícími covidové vzorky:
„Dobrý den, tady posluchač z Plzně. To víte, ze začátku je to adrenalin. Člověk do toho jde naplno, snaží se být co nejlepší, nehledí na námahu. Taky je v tom trochu strachu, aby neselhala ochrana. Ale teď už se z toho pro mě stala běžná rutina. Zvládám to čím dál rychleji a dokonce při tom myslím na svoje věci a mám před sebou vidinu, jaká to bude úleva, až to jednou skončí. Například když před sebou vidím ten obličej, tak si představuju nějaký jiný, hezčí.“
„Tak to je opravdu upřímná výpověď. Ještě nám prozraďte, jak dlouho už ty covidové stěry provádíte?“
„Moment, jaké stěry? Já jsem se nedovolal do Rádia Impuls na besedu o manželském sexu?“

• Ťuky ťuk.
• Kdo tam?
• Exekutor.
• Nejsme doma!
• No, to nejste.

Zase jednou se to ve firmě trochu protáhlo. Hned po posledním diktátu se sekretářka posadí šéfovi na klín, začne ho hladit po temeni a s citem se mu prohrabává ve vlasech. Začíná to být příjemné, tak si nalijí skleničku. Stává se to stále důvěrnějším, když tu dáma navrhne jet k ní do bytu. Tam, po skleničce sektu, to začíná být teprve hezké. Po druhé skleničce se oba ocitnou v posteli a věnují jeden druhému dávku rozkoše. On najednou ustrne a koukne na hodinky. S hrůzou zjistí, že je již jedna hodina po půlnoci. O překot si navlékne svršky a spěšně odchází. U dveří se ale ještě obrátí k milence:
„Nemáš tu náhodu kousek modré křídy?“
„Jakou křídu potřebuješ?“ ptá se ona.
„No, kus křídy na psaní na tabuli.“
Žena se podívá do zásuvky a kousek tam skutečně najde. On křídu popadne a zmizí.
Doma ho již čeká manželka a vítá ho s otázkou:
“Kdes byl tak dlouho? S pravdou ven!“
On jí stručně vysvětlí:
„Zase jednou se to ve firmě trochu protáhlo. Hned po posledním diktátu se mi sekretářka posadila na klín, začala mě hladit po temeni a s citem se mi prohrabávala ve vlasech. Začalo to být příjemné, tak jsme si nalili skleničku. Bylo to stále důvěrnější a tu mi dáma navrhla jet k ní do bytu. Vypili jsme zase trochu sektu, vrhli se na francouzskou válendu a tam jsme se pořádně vydováděli, jak se sluší a patří. Bylo to tak úžasné, že jsem ani nepostřehl, jak se připozdilo....“
Manželka se na to jen usměje:
„Jen nekecej, zase se vytahuješ. Byl´s hrát kulečník, vždyť máš ještě křídu za uchem!“