„Sára, slyšela jsem, že maj teď těžký časy…“
„Těžký? Kdyby těžký, tak to se ještě směju. Katastrofa….“
„A copak se, Sára, děje?“
„Tak poslouchaj, Golde, Na jaře nám pošel pes, Takovej je holt život. V
létě dcera nejdříve otěhotněla, pak se rozvedla. I to je život, ale je to
hrůza. Na podzim mě opustil náš Samíček, dejž mu pánbu nebe. I to
patří k životu, ale už je toho na jednoho moc. Co ale nepřežiju, že teď
k tomu všemu, před chanukou, přijdou malíři.“