Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Židovské anekdoty

„Sára, slyšela jsem, že maj teď těžký časy…“
„Těžký? Kdyby těžký, tak to se ještě směju. Katastrofa….“
„A copak se, Sára, děje?“
„Tak poslouchaj, Golde, Na jaře nám pošel pes, Takovej je holt život. V létě dcera nejdříve otěhotněla, pak se rozvedla. I to je život, ale je to hrůza. Na podzim mě opustil náš Samíček, dejž mu pánbu nebe. I to patří k životu, ale už je toho na jednoho moc. Co ale nepřežiju, že teď k tomu všemu, před chanukou, přijdou malíři.“

Roubíček se nechá pokřtít a provokativně nosí okolo krku zlatý kříž. Jednou jde do sauny a potká tam Kohna. Jak tak stojí oba dva nahatí, Kohn se na něj zadívá a řekne: „Poslouchaj, Kohn, buď si sundaj ten kříž, nebo si natáhnou plavky. Protože takhle vypadaj strašně blbě.“

Roubíčková Kohnové:
„Musím si dávat velký pozor, abych neotěhotněla.“
„Proč? Myslela jsem, že si Roubíček nechal udělat vasektomii…“
„No právě!“

Poručík Cohen měl za úkol nabízet novým rekrutům armádní pojištění. Kapitán Smith si všiml, že poručík dosahuje téměř 100% úspěšnosti. Nedalo mu to a šel si potají vyslechnout Cohenovu přednášku.
Poručík Cohen vysvětlil základy armádního pojištění vojáků a poté řekl:
"Pokud byste byli zabiti v bitvě, tak s armádní pojistkou vyplatí vláda 200 000 dolarů vašim dědicům. Pokud ale nemáte armádní pojištění, vláda zaplatí maximálně 6 000 dolarů."
Na chvíli se významně odmlčel, podíval se rekrutům zpříma do očí:
"Takže koho si myslíte, že pošlou do bitvy jako první?"

Abram načapal svoji ženu s milencem:

• Nezlob se na mě, Sárinko, ale ještě cigaretu do úst, a budeš úplná šlapka!

U přijímacích zkoušek na Moskevskou státní univerzitu se komise velice snaží, aby židovský uchazeč neprošel.

• Jak si vysvětlujete, že měl Lev Tolstoj vzpomínky z dětství už od věku čtyřiceti dnů?
• To není nic zvláštního. Já mám vzpomínky už od osmého dne svého života.
• Co si pamatujete?
• Vzpomínám si, jak za mnou přišel starý Žid s plnovousem a odřízl mi studia na univerzitě.

Abram během večera prohrál sto dolarů a naříkavě se obrátil na své přátele:
"Kamarádi, pomozte mi, prosím! Jestli moje žena zjistí, že jsem prohrál sto dolarů, vyhodí mě z bytu. Prosím vás, vraťte mi ty peníze, jinak je se mnou veta."
S povzdechem mu vrátili peníze.
"Kamarádi," pokračoval Abram úpěnlivě, "přidejte mi ještě padesát babek, ať si žena myslí, že jsem vyhrál!"

Pes cvičený na vyhledávání narkotik, se na letišti v Tel Avivu podíval turistovi z Amsterodamu tak upřeně do očí, že ten posléze pochopil, že by jeho problém mohl vyřešit kilogramový steak.

• Poslyšte, Rabinoviči, já si myslím, že by vás soudce osvobodil, kdybyste zastřelil Rosenfelda, poté co jste ho načapal se svou ženou v posteli. Proč jste na něj namířil pistoli, ale nevystřelil?
• No, když jsem na něj namířil revolverem, zeptal se: »Kolik za něj chcete?« Mohl bych střelit člověka, se kterým kšeftuju?!

Baví se dva Oděsané o politice.

• Sjomo, proč teroristé vždy vyhodí do vzduchu letadlo, metro nebo autobus? Proč nevyhodí do vzduchu prezidenta, premiéra nebo ministra?
• Nu, Izjo, teroristický útok by měl u běžných lidí vyvolat strach a hrůzu, a ne uznání a vděk ...