„ Doktore Lewy, řekněte mi pravdu: Sára teď umře ? “
„ Ne Mojše. “
„ A teď ? “
„ Ne Mojše ! “
„ A teď ??? “
„ Ne Mojše - a přestaňte mi strkat ty peníze do kapsy ! “
„ Doktore Lewy, řekněte mi pravdu: Sára teď umře ? “
„ Ne Mojše. “
„ A teď ? “
„ Ne Mojše ! “
„ A teď ??? “
„ Ne Mojše - a přestaňte mi strkat ty peníze do kapsy ! “
Píše takhle Mojše jedné slečně ..… Přijdu večer, budu-li moci. Mojše. …Slečna odpovídá: Přijď, budeš-li Opravdu moci. Sára.
pýta sa Lea okolosediacich u stolu: "Prajete si občerstvenie?" Jednoznačná odpoveď: "Áno." Tak Lea podíde k oknu a ho otvorí...
Lea Epsteinová si na večeři pozvala pár příbuzných a přátel. Když
byli všichni usazeni ke stolu, obrátila se na svou šestiletou dceru Rivku:
"Zlatíčko, nezapomeň odříkat bracha (požehnání)."
"Ale mami, já nevím co říct," odpověděla Rivka.
"Stačí, když zopakuješ to, co při takové příležitosti říká tvoje
maminka."
Rivka se na okamžik zamyslela a začala odříkávat:
"Dobrý Bože, proč jsem zase pozvala takovou spoustu darmožroutů na
večeři?"
Paní učitelka Sandelsonová vysvětlovala prvňáčkům, co je berachot
(požehnání) a davening (modlitba).
"Děti například než jdeme spát, měli bychom odříkat Šemu. Kdo z vás
odříkává svoji večerní modlitbu?"
Malý Moishie Brown odpověděl: "Moje máma odříkává modlitbu za mě."
"Aha," řekla paní Sandelsonová. "A co tvoje maminka říká?"
"DÍKY BOHU JE V POSTELI!"
"Sáro, vyčistila jsi mi sako?"
"Samozřejmě, Moše!"
"A kalhoty?"
"Také."
"A boty?"
"Ty tam máš také kapsy?"
"Pane doktore, prý existuje nějaká operace, po které už nemůže muž
plodit děti...?"
"Ano, paní Grünová, ale je to závažné rozhodnutí, měli byste to doma
dobře probrat. Třeba v budoucnu změníte názor."
"Už jsme o tom doma hlasovali a je to deset pro, jeden proti."
Strýc Izja z Mogileva, který nikdy nebyl v Oděse, na stará 96letá kolena
přijel na návštěvu. Když ho synovec vezl z letiště, strýc se zeptal:
"Moše, prosím tě, to je moře?"
"Ano."
"A co tu bylo před revolucí?"
"Jak to, že se tvoje tchyně už potřetí otrávila houbami?"
"Ále, už je sklerotická. Vaří mi večeři, zapomene se a ze zvyku
ochutná..."