Jeruzalémská Bible dáva takýto výklad Deut 32::
1( MOJŽÍŠOVA PÍSEŇ( N1) ) Nebesa, slyšte, a já budu hovořit; země,
poslouchej, co řeknu! Dt 4:26 Dt 30:19 Iz 1:2 Iz 34:1 Iz 51:4(N1) Tato píseň
je vznešený básnický výtvor, jenž velebí moc Boha Izraele, jediného
pravého Boha. Po úvodu ve stylu poučných knih, vv. 1-2, hlásá dokonalost
Božích děl, vv. 3-7, prozřetelnost, s níž Bůh pečuje o Izraele, vv.
8-14, a proti níž se staví vzpoura lidu, vv. 15-19, po níž následuje soud,
vv. 19-25; ale Bůh neponechává Izraele napospas jeho nepřátelům, vv.
26-35, a zasáhne ve prospěch svého lidu, vv. 36-42; v. 43 je doxologie. Tato
píseň byla původně samostatnou skladbou, teprve později byla začleněna do
Dt. Určit, kdy tato píseň vznikla, je velmi nesnadné: některé rysy
archaického stylu byly důvodem k soudu o velmi raném původu; utlačovateli
Izraele, na něž se v ní naráží, by pak byli Filišťané (11. stol.). Ale
styčné body s žalmy a s proroky, zejména s Deuteroizaiášem a Jeremiášem,
svědčí spíše pro novější datum: v tomto případě by byli utlačovateli
Babyloňané (6. stol. př. Kr.)....
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení