debata začla s Necrozarem o monolatrii, zebejčený šašku...
debata začla s Necrozarem o monolatrii, zebejčený šašku...
Přesně - součet nějak opomenul, že vznik judaismu nebyl náhlý, ale měl jistou postupnost, co je obsaženo i v Bibli.
no vždyť jo, zabejčený zmatenče. O tom, jak Bible nahlíží na cizí bohy.
ad soucet:
.."jak Bible nahlíží na cizí bohy"..
v monolatrickych pasazich jako na bohy existujici, ale neuctivane
Genesis 20:13
CEP
Když mě bohové po odchodu z otcova domu nechali bloudit, řekl jsem jí:
»Prokazuj mi toto milosrdenství: na každém místě, kam přijdeme, říkej o
mně, že jsem tvůj bratr«."
Dt 32:8-9
Když Nejvyšší přiděloval národům jejich dědictví,
když rozsazoval Adamovo potomstvo,
stanovil hranice lidu podle počtu synů božích.
Hospodinovým podílem byl Jákob, jeho dědickým podílem byl Izrael.
ad soucet:
.."žádné takové jsme nenašli"..
v tom pripade jsi si zrejme stale neracil povsimnout kuprikladu kolegou krudoxem
opakovane citovane pasaze V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná
soud mezi bohy - a nyni, kdyz ti byla "konecne" predlozena, muzes prosim
pristoupit k jejimu rozboru?
k tomu už jsem se dávno vyjádřil, jak jsem zabejčenýmu fanatickýcmu
krudoxovi už jednou připomenul:
https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=100956#p100956
U žalmu 82 není úplně jasné, komu je adresován, vypadá to na lidské (izraelské) soudce, ti jsou díky svému soudcovského úřadu bohové v přeneseném smyslu.
ad soucet:
to jakoze fakt myslis vazne, ze se s presvedcenim akademickych ucencu o
monolatricnosti dane pasaze "vyrovnas" jednoduse tim, ze napises, "u žalmu
82 není úplně jasné, komu je adresován, vypadá to na lidské (izraelské)
soudce"? ale ok.. jestlize jsi se dnes dovolaval toho, ze "Bible je
věroučná kniha", pokus se mi tedy tento vers osvetlit teologicky, a to,
prosim pekne, predevsim z hlediska reformy nabozenstvi, se kterou je spjat..
Vždyť jsem taky napsal vyjádření učenců. Žalm předkládá odpovědnost pozemských soudců vůči Nejvyššímu soudci.
ad soucet:
ok a jaky duvod mel tedy podle tebe autor textu ony tebou zminene "pozemské
soudce" nazvat "božskými bytostmi" v ramci teologickeho osvetleni, o ktere
jsem te pozadal?
viz. מִזְמ֗וֹר לְאָ֫סָ֥ף אֱֽלֹהִ֗ים
נִצָּ֥ב בַּעֲדַת־אֵ֑ל בְּקֶ֖רֶב אֱלֹהִ֣ים
יִשְׁפֹּֽט׃
No to už jsem psal, lidští soudci jsou díky svému soudcovského úřadu bohové v přeneseném smyslu. Soudcovský úřad je Boží úřad, protože soud patří pouze Bohu a izraelští soudcové měli vůči Bohu odpovědnost:
Dt 1,16-17: Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: „Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem. Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu.“
2 Par 19,6: Soudcům nařídil: "Dbejte na to, co děláte, vždyť nevykonáváte soud lidský, ale soud Hospodinův. On je s vámi, když vynášíte rozsudek.
ad soucet:
vubec ti nerozumim.. v Dt 1,16-17 se jedna o Mojzisovo prohlaseni, ve
kterem uvadi principy spravedliveho soudu a poveruje tebou zminene soudce, aby
pripady projednavali kuprikladu bez ohledu na prislusnost zucastnenych stran,
zatimco v diskutovane pasazi (Zalm 82 1), Pismem zprostredkovany JHVH
primo soudi a odsuzuje bozstva (idea Boziho koncilu) za jejich zanedbavani
lidstva a je zaltarem "vyzvan k povstani" a prevzeti spravcovstvi - skutecnost,
ze jsou to bohove jakozto soudci v lidskem kontextu a nikoliv obracene, doklada
kuprikladu 6. vers, kde cteni אלהים vylucuje lidi / co se totiz povahy
jejich smrti tyce, je zde nikoliv nahodou akcentovano slovo כאדם, tedy ze
"bohove zemrou, jako by byli lidmi" - kontrast s jejich povahou je proto
evidentni.. jelikoz zde kontext nepodporuje cteni ve smyslu soudcu, ale
bohu a Boha, muzes prosim poskytnout ono teologicke osvetleni
dane pasaze?
Popravdě nevím, jestli oba mluvíme o stejném žalmu. V Žalmu 82 Jahve
odsuzuje izraelské soudce, že nesoudí spravedlivě. Zdůvodnění, proč jsou
soudci nazýváni bohové, jaké jsem poskytl, je myslím dobře pochopitelné.
Slovo כאדם se užívá i ve smyslu obyčejný/prostý lid (viz Ž
49,3), takže Jahve jim říká, že ačkoli mají vysoké, božské postavení,
tak zemřou jako obyčejní, "nízcí" lidé. A slovo אלהים nevylučuje
použití na lidi, obecně se chápe, že je používáno přímo pro soudce
např. v
Ex 22,8: V každé majetkové při, půjde-li o býka, osla nebo beránka, o
plášť nebo o jakoukoli ztracenou věc, kterou by někdo označil za svou, ať
přijde spor obou stran před Boha. Koho Bůh označí za viníka, ten dá
svému bližnímu dvojnásobnou náhradu.
1 Sam 2,25: Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad
ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo nad ním bude
rozhodčím?" Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že
propadnou smrti.
v obou případech třeba Kralická Bible slovo Bůh překládá
přímo slovem soudce. Jinak je ještě slovo אלהים aplikováno na
Mojžíše v Ex 4,16 a 7,1.
ad soucet:
rec je o Zalmu 82 a jelikoz citis potrebu se na to dotazat, odmitam dale
diskutovat, protoze to evidentne nema zadny smysl.. ztotoznuji se proto s
krudoxem, ze pochopit to je proste nad tve schopnosti.. tve "cteni" je totiz
nejen chybne, ale predevsim ignorujici v hebrejske Bibli rozsirene literarni
konvence a de facto i izraelskou historii az po pozdni druhe chramove obdobi -
kdybys nebyl naprosty ignorant, tak bys rozhodne vedel, ze zmineny zalm je
jedinou instanci Pisma, kde je takto argumentovano ve prospech monotheismu /
oduvodneni, proc by Buh Izraele mel byt jedinym pravym Bohem.. zalez a uz drz
pysk, jinak te fakt intelektualne vykastruju!!!
ad:
vyjma theisty krudoxe se samozrejme shoduji i s atheistou Dalkem
Prázdný fráze mi nezajímají, ať už od tebe, krudoxe nebo od kohokoli jinýho. Takováhle dětinská reakce je úplně zbytečná.
Biblický henoteismus
Texty, později zahrnuté do Hebrejské Bible, vznikaly v průběhu mnoha staletí a logicky v sobě odrážejí i vývoj lidské víry v bohy a Boha, od polyteismu přes henoteismus až k monoteismu. Finální redakci textů hebrejského kánonu prováděli horliví monoteisté. Přesto v textech můžeme nalézt řadu pozůstatků henoteistické víry.
O polyteistických kořenech, ze kterých vyrůstal Judaismus a v jejichž kontextu vznikaly i nejstarší biblické texty, píše zajímavě Richley H. Crapo na stránkách "An Antropologist Looks at the Judeo-Christian Scriptures".[5]
R. H. Crapo vysvětluje, proč je v Hebrejské Bibli místy používáno
plurálu elohím pro vyjádření singuláru, když pro jednotné číslo
existuje jinde v textu jednoznačný pojem El či Yahweh. Dále volně
přeloženo a zkráceno:
Dříve, před vznikem prvních textů Bible, semitské náboženství
Středního východu rozlišovalo mezi bohem El, někdy nazývaným Bull El
(býk - symbol síly, plodnosti) jako Otcem bohů a Velkým či Svatým
shromážděním (Great Assembly, Divine Council) ostatních bohů, dětí boha
El. Bůh El byl považován za zdroj všeho ostatního. Později bylo jeho
jméno převzato i do hebrejského náboženství pro vyjádření Nejvyššího
Boha. Pojmu El však začalo být zhruba od 1. tisíciletí př. n. l.
používáno i obecně k vyjádření jakéhokoliv boha. Hebrejci uznávali
existenci většího počtu bohů jiných národů, svého Boha Izraele jim
však nadřadili. Pojmu El začalo být užíváno obecně jako titulu "bůh". A
Nejvyšší Bůh byl jmenován jako Elyon.
Princip Svatého shromáždění (Divine Council) pochází ze sumerského
panteonu:
Sumerský bůh An a jeho žena Ninhursag byli prapředky ostatních bohů.
Jejich děti-bohové vytvořili člověka, každý byl odpovědný za určitou
oblast života a stali se např. i patrony sumerských měst. Tito bohové
první generace tvořící Shromáždění bohů (Assembly of the Gods) byli
označováni jako Anannuki (Anunnaki). Jejich vůdcem byl bůh Enlil.
Sumerský panteon si vypůjčili i jeho severní sousedé, semitské národy. Bohy si pojmenovali po svém, základní rozdělení na Nejvyššího božského prapředka a skupinu ostatních bohů však zůstalo zachováno. Nejednotnost panovala v tom, kdo by měl být oním nejvyšším bohem. Babylóňané považovali své bohy Elohim za děti nejvyššího boha El. Vůdcem bohů elohim se stal Elův syn Marduk. Kanaánci, sousedé a političtí protivníci Hebrejců, tohoto nejvyššího boha nazývali jednoduše Pán či Baal ale jeho skutečné avšak tajné jméno bylo Hadu či Hadad. Soupeřem tomuto bohu vládnoucímu ostatním bohům byl Yamm jehož osobním jméno bylo Yaw či Yawu. Podobně i Hebrejci považovali jméno svého nejvyššího boha za natolik posvátné, aby nebylo vyslovováno, ale pouze psáno - YHWH. Oslovovali ho "Pane" (adonai, baal). Ačkoliv byli Kanaánci a Hebrejci nepřáteli, uctívali pravděpodobně stejného boha, i když ho jmenovali různě - jedni jako Baal a druzí Yahweh.
Hebrejský nejvyšší bůh Yahweh byl tedy synem boha El. Tomu odpovídá
verš KTU 1.1 IV 14 ugaritského textu: [a]
sm . bny . yw . ilt
překládáno jako
"Jméno syna boha, Yahweh".
Hierarchii
El (Elyon) >> Yahweh >> ostatní bohové
názorně ukazuje např. verš Deuteronomium 32:8-9:
Když Elyon přiděloval národům,
když rozsazoval lidstvo,
stanovil hranice lidu podle počtu bohů/synů boha.
Yahweho (Pánovým) podílem je jeho lid,
Jákob jeho vyměřeným dílem.
V hebrejském podání Yahweh vládnul ostatním dětem boha El. Jeho vedoucí postavení je mnohokrát připomínáno v další knize Hebrejské Bible - Žalmy (Psalms), např. ve verši Žalm 86:8 či Žalm 89.
žádné dogma, normální akademický rozbor...
nemáš k tomu vůbec nic, co říct, tak se zmůžeš jen na ubohý
posměch...
To si se vyjadřoval k něčemu, co jsi nepochopil a nepochopil doposud.
Ale teď je tom už jen proto, aby jsi nepřiznal svůj omyl, protože musíš
být vítězem.
jak Bible nahlíží na cizí bohy - ostro, negatívne, zavrhujúco - a hovoví o tom aj 1. prikázanie Desatora...cizí bohy to je vždy pokus o deštrukciu viery v Boha, - a to je otvorené pole pre démonov...
to netvrdím , to tvrdíte vy...a tí démoni vedia, kedy- a u koho majú záujem...Písmo hovorí, že u toho, kto je od Boha, otvorene i skryte vystupuje proti Bohu, zaoberá sa nezmyslami, manipuluje, prekrúca, posmeškuje, oslovuje iného urážlivými a pejoratívnynimi názvami (a tu je to často) - de facto u toho, kto je proti Bohu a blížnemu...a Písmo naviac tvrdí, že kto to rozvíja, príde k nemu (ovplyvňuje ho) viac démonov...
akademický učenec nie je v zajetí démonu - len vtedy, keď sa jasne dištancuje od- a v posmeškovaní dehonestuje Boha...drtivá väčšina akademických učencov si necháva rezervu - sú agnostici, alebo sa nevyjadrujú - poznal som viac takých - obdiv k tomu, čo skúmajú, ale nevyjadrujú sa...
ad visitor77:
.."akademický učenec nie je v zajetí démonu - len vtedy, keď sa jasne
dištancuje od- a v posmeškovaní dehonestuje Boha"..
vubec ti nerozumim.. co je dehonestujiciho na tom, ze ucenci poukazuji na
pritomnost monolatrickych pasazi v hebrejske Bibli?
ucenci poukazuji na pritomnost monolatrickych pasazi v hebrejske Bibli?...vysvetlíte mi to, o čo ide?
ad visitor77:
.."vysvetlíte mi to, o čo ide?"..
o duvodu, proc bylo toto tema otevreno, jsem dnes jiz psal, viz. "k otevreni
noveho tematu doslo po mem poukazani na pritomnost monolatrickych pasazi v
hebrejske Bibli, coz byla reakce na souctovo tvrzeni, ze "Židovští
reformátoři pochopili, že tohle je přesnější vyjádření skutečnosti" /
namital jsem v ni, ze kdyby tomu tak bylo, byl by jejich popis realne natolik na
hony vzdalen konceptu jedineho Boha, ze bych se neobaval nazvat proroky,
nabozenske mudrce ci charismaticke postavy vnimane jakozto bozskym darem zjeveni
obdarene, za obeti Bozi manipulace"..