Od své sebecharakteristiky "jsem který jsem" Bůh následně odvozuje slovo Jahve, což má taky svou relevanci v debatě o monoteismu SZ.
Od své sebecharakteristiky "jsem který jsem" Bůh následně odvozuje slovo Jahve, což má taky svou relevanci v debatě o monoteismu SZ.
to máš v Ex 3:
13 Mojžíš ale pokračoval: „Hle, přijdu k synům Izraele a řeknu jim:
‚Poslal mě k vám Bůh vašich otců.‘ Co jim odpovím, když se mě
zeptají: ‚Jaké má jméno?‘“
14 Tehdy Bůh Mojžíšovi řekl: „Jsem, který jsem.“ A dodal: „Takto
promluvíš k synům Izraele: ‚Poslal mě k vám Jsem.‘“
15 Bůh ještě Mojžíšovi řekl: „Takto promluvíš k synům Izraele:
‚Poslal mě k vám JHVH, Bůh vašich otců – Bůh Abrahamův, Bůh Izákův
a Bůh Jákobův.‘ To je navěky mé jméno a tak budu připomínán po
všechna pokolení.
hebrejské slovo JHVH je odvozeno od slova HJH, znamenající jsem uvedené ve 14. verši.
A co má Mojžíš říci synům Izraele ?
‚Poslal mě k vám Jsem.‘“
Co si šuškali dál je irelevantní :-).
To je dvojí: jasný vzkaz pro syny(asi i pro dcery) a nebo šuškání..
Asi jako v Desateru, vše je platné ale něco je 1. a něco 10. a taky jsou dvě poloviny toho desatera, 1/2 je o tom co máš dělat a druhá polovina o tom co ne :-).
Bůh tím řekl, ať po něm nežádá jméno, ale ať ho lidu představí jeho činy.
No je to významové slovo, ale je pořád bráno jako jméno. I hebrejská jména lidí byla významová slova.
Jméno Jahve vymysleli lidé, je to zkratka toho, co Bůh o sobě řekl.
áno, Jahveh je fonetický prepis domnelej výslovnosti JHVH...JHVH = Jahveh, ale nie Jehova...
Vždycky je to zkomolenina, je fuk jestli Jahve nebo Jehova, a je to spíš rouhání pokoušet se dávat Bohu nějaká jména, jako by byl na stejné úrovni s ostatními bohy, které lze charakterizovat jménem. Dobře, že dnes můžeme Bohu říkat Otče a nemusíme nad nějakým jménem přemýšlet.
Říkat Bohu Otče mně dovedlo k přemýšlení o tom jestli není i matkou :-).
a přemýšlení, jestli není i matkou, tě přivedlo k přemýšlení o
tom, jestli není i děckem, že? 
Jelikož milovati máme Boha svého a bližní jako sebe a dítě nejsem tak o této možnosti neuvažuji a navíc nemáme být dětmi.
keci v kleci
Matouš 18:3 a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a
nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.

tento Matúšov text je zaujímavý, nabáda pre spásu zmenu mysle a správania sa dospelého do podoby a štýlu správania sa dieťaťa - zrejme je tu myslená jednoduchosť, otvorenosť, pravdovravnosť, úprimnosť, nešpekulatívnosť, nezákernosť a mravnosť človeka pre vstup do Božieho kráľovstva...Ježiš povoláva "maličkých", lebo sú mravne čistí...
on nemůže být ani matkou ani otcem, protože je Duch a duchové pohlaví
nemají opakuji nemají !!!!!!!

Skrze lidi se projevuje mateřsky a nebo otcovsky, víc možností asi že není.
Od své sebe-charakteristiky "jsem který jsem" Bůh následně odvozuje slovo Jahve, což má taky
svou relevanci v debatě o monoteismu SZ.

Ale hovno - zase další tvoje fabulace.

To odvozuje pisatel - člověk.
Kde ty chodíš na ty kraviny?

docela mě zajímá, kdy se naučíš držet hubu, když nevíš o čem je
řeč. 

Přestanu, když si přestaneš vymýšlet hlouposti a oblbovat lidi.

Ale vidím, že ti na to stejně nikdo neskočil.

Součet by se mohl dát rovnou k jehovistům. Na jejich diskusi by se
vyjímal vedle Rosého. 
tam by brzo pohořel, kdyby si furt mlel svou jako egomanickej ignorant...
