jsem z toho jelen.
vůbec tomu nerozumím. Příčemž si myslím že by to mohla být zajímavá diskuse. Podle mě jde zde o nedorozumění, které jaksi součet absolutně odmítá a trvá si na svém.
vjem sestává z tělesné (fyzické) i psychické složky. První složka je hmotná, druhá ne.
já měla spíše na mysli myšlenku... ale řekněme i subjektivní vjem. Nikdo nepopírá že je zde hmotný podnět... nebo nějaký nosič, podrážění. Jenže nemohu připustit že to co prožívám myšlenkově formou obrazu či imaginace, tvůrčího projevu třeba tvorba nějakého souvislé věty, rožívání smutku či radosti... že tohle je hmotné. Pokud mluvím jen a pouze o té psychické či duchovní záležitosti, jak myslm, jak cítím...
Hmotná jsem já jako člověk, omezena hmotou a omezena mozkem a tedy všekeré mé psychické projevy jsou vázané na ty fyzické, bez mozku bych se nmeohla nijak projevit. Nemohlo by se projevit to duchovní. Ale nepovažuji to za hmotné ve smylu nějaké energie či hmotných částic. t mozek je hmotný a myšlení se zobrazuje kmitáním těchto částic. ale jen pro venkovního pozorovatele. to samotné pozorování.... se samo sebe pozorovat (hmotně) nemůže. to je opravdu abstraktní pojem (nehmotný)
k abstraktnímu (nehmotnému) se vždycky musím dostat úvahou. I když bude mozkový chirurg pozorovt pracující mozek. a tao jak cizí tak vlastní... bude pozorovat objekt, hýbající se objekt. Kdež jeh subjektivní vnímání a pozorování, tedy jeho já... je jednoznačně nehmotné. to mi nikdo nevymluví. I kdyby pozoroval sám sebe jak si operuje blikající mozek.
Prožitek hmotný není; to co zažíváš (vnímáš) psychicky, to není hmotné. Ale tohle prožívání je jen tvým prožitkem elektro-chemických dějů v mozku celý "psychický svět" je jejich prožitková reprezentace či úroveň.
Jako příklad se dají uvést barvy: ty jsou naším prožitkem různých frekvencí elektromag. vlnění.
nerozumíme si... splétáš do sebe dvě úrovně a to psychické subjektivní prožívání a vazbu prožívání na hmotný svět. Samozřejmě je prožívání otiskem ale subjektivním otiskem, které se orentuje ve svém prožívání díky dohodám. Díky dohodám dokáže rozlišit že toto je modrá a toto je červená. protože tento název dá i jiný subjekt a dokonce je možné tomu přiřadit i vlnovou délku. ale i bez informací o vlnových délkách, o tom že jiný subjekt říká červené taky červená.... je to čistě subjektivní prožitek a to psychický - nehmotný! to hmotné jsou receptory v našem oku, které dokáží dát určité vlnové délce barvu a to díky nervovým centrům v mozku.
Ale to konečné rozlišení, že tohle je červená a toto modrá, ten konečný vjem NENÍ hmotný. Jen je úzce propojený s vnějším a vnitřním prostředím našeho těla a tím dokáže rozlišovat co si uvěodmuje. Toto uvědomování sebe sama zatím nikdo nerozklíčil... coto vlastně je.
Právě že nesplétám, ale odděluju je. (Předně, nejde o žádné
dohody. Zvířata taky vnímají barvy a dovedou jednotlivé rozlišovat a
žádné dohody k tomu nepotřebují.) Ten příklad s barvama měl ilustrovat
skutečnost, že barva a frekvence elektrmag. vlnění jsou jedno a to samé.
Obojí je tímtéž: barva je naším prožitkem tohoto vlnění.
Stejně tak platí, že náš psychický svět a elektro-chem. procesy v našem
mozku jsou jedním a tím samým. Psychické vjemy (emoce, myšlenky,
představy) jsou naším prožitkem těchto procesů.
Prožitky jsou nehmotné, ale oni jsou jenom jednou složkou či částí celku:
hmotného, elektro-chem. procesu v našem mozku.
A ještě se musí člověk (dítě) naučit přirovnávat barevné atributy předmětů ke slovům (modrý, zelený, ... atd.).
druhá ne? tak to ale neexistuje, že? protože podle tebe nehmotné = neexistující...
pořád nedocvaklo? 
Přečti si včerejší debatu znova, ať víš, co jsem tvrdil. Ale tobě to
stejně nedocvakne... 
tvrdil jsi, že nehmotný = neexistující, to vím dobře, nemusím nic
číst, ty lháři prolhanej... 