jsou to jen vnitřní hnutí... samozřejmě.
pro mě bylo překážkou, že se věřící mezi sebou tak kousali... kvůli hloupostem.
A pak jsem stála v dlouhé řadě u Božího hrobu a lidé tam různě bláznili, byli tam koptové, ortodoxní a různé podivné skupiny a každý tam měl své představy a najednou zasvíti paprsek skrze vysoká okna a pokryl celý ten dlouhý zástup lidí a v ten moment jsem si byla jistá, že ať jsme jací jsme, se svými různými charaktery a zvyklostmi... paprsek svítí na všechny stejně. Jde jen o to si to uvědomit. To bylo to sepnutí kontaktu, kdy to udělalo nějaké cvak v mé mysli a ze mě se stala věřící osoba. Připustila jsem to, otevřela jsem se.
2
1
1
