Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #10867

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Smutná zpráva.
03.11.20 17:03:16 | #10867
Reakce na příspěvek #10858

Žádný emigrant to nemá lehké, to je fakt. Manželka a má maličkost jsme měli štěstí, pomohli nám hodní lidé, takže jsme nemuseli do lágru. Přijeli jsem v pátek, já měl v pondělí už zaměstnání a maželka ve středu. Pochopitelně nic moc, ze začátku. Za půl roku jsme si značně polepšili, dostali pracovní povolení, povolení k pobytu a cestovní pasy pro bezestátní lidi podle ženevské úmluvy. Srandu jsme zažili při naší první okružní jízdě akorát na Jugoslávské a poté na Řecké hranici kdy celníci prohlíželi tyhle pasy lupou a telefonovali asi z ředitelstvím a kroutili hlavami, něž do nich vrazili razítka a my směli dál. Krásné to časy. Zažili jsme třeba Benátky, Veronu, San Maríno ... bez návalu turistů. Kapučíno za 50lir, to už dávno není pravda. Naposledy v Itálii, ve Florencii, uličky plné otravných černochů s ručníky na chodníku, na něm nějaký nabízený šmejd. Pak hvizd píšťalky, černoši jako kouzelným proutkem zmizí i s ručníkama, protože se blíží karabinieři a jak ti přejdou je vše při starém. V Caorle podobné, jseš na pláži, čteš si, nebo povídáš s lepší polovičkou a každých pět minut odmítáš černochy nabízené zboží. Zajímavé, že v Sieně, nebo v Pise to takové nebylo.


 #10858 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Smutná…
03.11.20 17:12:54 | #10870 (1)

Já například nedostala pracovní povolení v Rakousku vůbec, jelikož manžel musel dokazovat že mě jako rodinného příslušníka uživí. A povolení k pobytu jsme dostali teprve když si pracovník imigračního přišel prohlédnout pronajatý byt. A to se opakovalo každý rok, žádost o povolení k pobytu a žádost o povolení k práci. Mě tuto žádost pokaždé se smíchem odmítli, a kroutili hlavou nade mnou. Nakonec jsem to vyřešila tak že jsem pracovala jakože svobodné zaměstnání, kde jsem nemusela mít povolení... s požehnání městského úřadu v Bregenci, kde zaškrtli kolonku školení.


 #10867 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Smutná…
03.11.20 17:18:51 | #10873 (2)

I úředníci jsou jen lidé, mají sice své direktivy, ale i dost svobody v posuzování případu. My měli v tomto směru štěstí - vlastně díky paní náhodě. *15238*


 #10870 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
03.11.20 17:27:27 | #10874 (3)

Vy jste možná odešli ještě před revolucí. My až po. To bylo pak přesně podle předpisu. Proto se divím, že jsou najednou tak benevolentní, protože ty předpisy měli hodně přísné. A to nejen v Rakousku, v Německu se celé kolečko opakovalo.


 #10873