Kdes to vzal, že australští domorodci nikdy neměli bohy?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aborid%C5%BEinsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD
Bohové (nejmocnější duchové) "vznikli" postupně během procesu evoluce vědomí.
Kdes to vzal, že australští domorodci nikdy neměli bohy?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aborid%C5%BEinsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD
Bohové (nejmocnější duchové) "vznikli" postupně během procesu evoluce vědomí.
Duchové, tedy cosi neurčitého, mystická podstata čehokoliv, od šutrů a
stromů přes zvířata a bájné figury, prastaří předkové, asi jako
praotec Čech, a rovněž duch věčných pastvin Manitou. Nejsou to bohové
tvořící Vesmír a přírodní zákony, nedokáží nechat lidi po jejich
smrti věčně žít , neprobouzejí mrtvoly k životu... a sami nejsou nejsou
nesmrtelní a všemocní, To označení duchů za bohy způsobili až
křesťanští kolonizátoři a dobyvatelé.
Ten výraz "bůh" není přesně definován a hodí se tak prakticky na cokoliv.
Takhle lze udělat boha z čehokoliv a nakukat boha každému pověrčivému
jedinci. Proto také obraty jako "žijeme v bohovi" asi jako Jonáš ve
velrybě, nebo Karkulka s babičkou ve vlkovi.

Tak jakousi "mystickou podstatou" nejsou duchové, nýbrž duše. Duchové jsou docela určití: jsou to nehmotné bytosti; neurčitost tu představuje akorát (problematický) pojem "nehmotný". No a bohové jsou prostě velice mocné nehmotné bytosti. Představa takových bytostí tu byla daleko daleko před křesťanstvím. Tyhle bytosti, jak lze vyčíst z posvátných knih, se mají projevovat zejména v lidské psýché - právě v ní lze s nimi učinit přímou zkušenost, a představují tedy interpretaci určitých psychických fenoménů. Tak na jejich existenci lidé přišli.