Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ateista nie je nikdy nestranný - už to, že neverí v Boha, útočí proti viere v Boha, nie je nestrannosť, ale jasný prejav aktivity - neviery a dešpektu Boha, a tak nie je nestranný...nes­tranný je agnostik - je mu jedno, či je/nie je Boh, lebo diskusia skončí u neho tým, že Boh sa nedá dokázať, a tak de facto nechce ani o tom debatovať, resp. mu je to jedno...

Ateistická ideologie velí pomlouvat všemi způsoby Katolickou církev-její představitele za účelem jejích oslabení a odstranění ze společnosti. Když srovnám ateisty a komunisty obojí měli a mají stejný cíl.
Rozdíl je v metodách:
Komunisti k tomu přidali zavíraní a mučení duchovních, likvidaci klášterů deportace do pracovních táborů, do Uranových dolů, velké soudní procesy atd...

ateista nie je nikdy nestranný --- tři zápory, dva za sebou se vyzmizíkují,
takže ateista je vždy nestranný

odnož ateistů která se řídí ateistickou ideologií.

Každá ideologie má svoji definici.
Můžeš sem dát relevantní oficiální definici této "ideologie??

Lze tuto ideologii rozdělit do pěti klíčových rysů:
Redukcionistický kriticismus náboženství – Náboženské systémy jsou vnímány výhradně jako iracionální, regresivní nebo škodlivé ideologie, bez ohledu na jejich historický či filozofický význam. Využívá se metodologický redukcionismus, který složité společenské jevy vysvětluje jednostranně a negativně.

Demonizační narativ – Historie náboženství a náboženských institucí je interpretována prostřednictvím selektivního přístupu, který zdůrazňuje výhradně negativní aspekty (např. násilí, útlak, manipulaci), přičemž pozitivní faktory jsou buď ignorovány, nebo znehodnoceny jako vedlejší efekty.

Historický presentismus – Uplatňuje se anachronické hodnocení minulých událostí podle současných etických a společenských standardů. Negativní historické události, jako jsou křížové výpravy nebo inkvizice, jsou interpretovány jako inherentní důsledky náboženství, zatímco dobové kontexty jsou opomíjeny.

Literalistická a selektivní exegeze náboženských textů – Písmo je interpretováno rigidně a vytrženě z kontextu, bez ohledu na teologickou hermeneutiku či historicko-kulturní souvislosti. Důraz je kladen výhradně na kontroverzní nebo zdánlivě nelogické pasáže, přičemž jejich teologické a filozofické výklady jsou odmítány jako apologetické.

Strukturální negace náboženské identity – Náboženství není vnímáno jako legitimní součást individuální či kolektivní identity, ale spíše jako forma sociální indoktrinace. Věřící jsou v rámci této ideologie často stereotypizováni jako oběti nevědomosti nebo nositelé zastaralých hodnotových systémů, čímž je jejich pozice v intelektuální či morální debatě a priori znehodnocena.

Ty už taky nechápeš psaný text?

Lze tuto ideologii rozdělit ......

Nejdřív prosím tu definici - jestli se má, co dělit.