,
Absence vědeckého důkazu o existenci boha či nadpřirozena neznamená automaticky jejich neexistenci. Tyto otázky přesahují rámec vědy a patří spíše do oblasti filozofie nebo osobní víry. Náboženství navíc může být vnímáno jako prakticky přínosné, protože poskytuje etické hodnoty, pocit sounáležitosti a smysluplnosti života, což může být užitečné nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost, ve které žije. Humanistický pohled, který staví člověka do centra pozornosti jako nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, nemusí nutně vylučovat existenci vyššího vedení nebo transcendentního ideálu, který by mohl obohatit lidský rozvoj. Jeho podstata a identita zůstávají neznámé a přesahují naše současné chápání. Tento aspekt otevírá prostor pro filozofickou reflexi a individuální interpretaci. I když náboženství může přispívat k rozdělení lidí, není to jeho výhradní charakteristika. Společnosti se rozdělují i z politických, kulturních nebo ekonomických důvodů.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
4
1
1
Akorát odkaz
na verš, to neee.
