S duchy se třeba lidé setkávali
běžně

Zajímavé, že já běžně nepotkal žádného.

S duchy se třeba lidé setkávali
běžně

Zajímavé, že já běžně nepotkal žádného.

Pouze vypnu učím se od vás všemu. Co píšete, zadáte,generuji a učím
se . 
čti hodně Visitorovo příspěvky, v nich se hodně naučíš o lidském zlu.
Milá zlatá, když dostaneš narkózu, tak ti uspí mozek do stavu
bezvědomí.
Když si naředíš krev alkoholem, nebo jinou drogou, tak budeš hovořit a
myslet nesmysly a tvé pohybové ústrojenství - ruce, nohy, jazyk a rty budou
těžce ovladatelné zblblým mozkem.
To co cítíš, co vlastně jsi, tedy tvá identita, tvé sebevědomí, je
uloženo v části tvého mozku.
Lidská duše je pouhý produkt fantazie lidí s deficity vzdělání a znalostí.
Ale potkal, jen dneska jim říkáme komplex, blok, afekt, atmosféra/nálada apod. Všechny náboženské pojmy jsou ve svém základu psychologické pojmy.
A tak máme i spiritus - ducha alkoholu, že?
I letadlo a automobil má pro některý lidi ducha a samozřejmě mají svého
ducha i města, baráky a hlavně hrady, zámky a i zříceniny ...
Ten výraz "duch" je gumový, žvejkačkový. Pověrčivým lidem vsugeruje
jakési nadpřirozeno budící strach a husí kůži.
Jistě, dneska říkáme, že ono místo či předmět má takovou a takovou atmosféru či náladu, tehdy lidé říkali, že má takového a takového ducha. Není v tom nic pověrčivého, je to jednoduše způsob pojetí určitého fenoménu. Vnímat ho (a jemu příbuzné fenomény jako komplex, blok či afekt) jako projev bytosti či přímo jako samotnou onu bytost, je pro určitý stupeň vývoje vědomí přirozené, poněvadž právě tak se to v něm jeví. Ti lidé mluvíc o duchách prostě jen popisovali svou zkušenost. Nic si nevymýšleli, prostě jen vyslovili, co vnímali. A to, že se díky nedostatečnému rozlišení mezi psychickým a fyzickým, vnitřním a vnějším dopouštěli kognitivního omylu, to jim nelze zazlívat. Koneckonců dopouští se ho běžně i dnešní člověk, třebaže v trochu menší míře než lidé dřív.