Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Člověk nesmí všemu věřit, visitore.
Kat církev uzná jakýkoliv zázrak, u kterého nenajde nebezpečí, že se lidi začnou chechtat. Tak nebyly uznané zázraky v osadě na Slovensku, kde věřící viděli za nečištěném prosklení trouby obraz Ježíše.

Zkrátka církev kouká, jestli jí uznání zázraku prospěje a neuškodí. To je visitore to kritérium na uznávání zázraků.

To se mýlíš, určitě neuzná. Jsem si jista.

Jsem si ratko jist, že tomu tak je. Vem si třeba ten zázrak z Fátimy. Ten je také uznán, že jo.

Ano, je jich opravdu pár. Níže myslím Vizitor psal že celkem 5.

Například zjevení v Medžugorje uznáno (zatím) není.

je jich 15:

1. Laus (Francie) 1664-1718, Benoite Rencurel;
2. Řím 1842, Alfons Ratisbonne;
3. La Salette (Francie) 1846, Maximin Giraud a Melánie Calvat;
4. Lurdy 1858, Bernadetta Soubirous;
5. Champion (Spojené státy americké) 1859, Adéla Brise;
6. Pontmain (Francie) 1871, Eugene a Joseph Barbedette, Francois Richer a Jeanne Lebossé;
7. Gietrzwald (Polsko) 1877, Justina Szafrynska a Barbara Samulowska;
8. Knock (Irsko) 1879, Margaret Beirne a další osoby;
9. Fatima (Portugalsko) 1917, Lucie Dos Santos, František a Hyacinta Marto;
10. Beauraing (Belgie) 1932, Fernande, Gilberte a Albert Voisin, André a Gilberte Degeimbre;
11. Banneux (Belgie) 1933, Mariette Béco;
12. Amsterdam (Nizozemsko) 1945-1959, Ida Peerdemann;
13. Akita (Japonsko) 1973-1981, Agnes Sasagawa;
14. Betania (Venezuela) 1976-1988, Maria Esperanza Medano;
15. Kibeho (Rwanda) 1981-1986, Alfonsína Mumereke, Natálie Ukamazimpaka a Marie-Claire Mukangano.

https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22256

Díky, znám Lurdy, Fatimu a také Garabandal, který není v seznamu. Tato místa jsem navštívila. A taky jsem byla v Santiagu de Compostela (Pěšky 150 km z Porta) a šla jsem pěšky z domu do Mariazellu. To je kolem 200 km.

Putování do poutních míst je velice uklidňující.

Ale chodím ráda i do míst kolem bydliště, letos jsem nachodila kolem 1300 km.

jo, ja som v r. 1988 v mariánskom roku absolvoval 300 km púť z Waršavy do Čenstochovej (za 9 dní, denne viac ako 30 km) spolu s 30 000 pútnikmi z celej Európy - prespávali sme po humnách v rôznych dedinách na sene, bolo to šílené, ale vydržali sme to...tu som bol svedkom aj osobného zázraku, neviem to inak nazvať: - na 5. deň putovania som zjedol skazené ryby/konzervu a v noci v sene mi prišlo strašne zle, bolesti brucha, išlo mi roztrhnúť črevá - vytackal som sa v noci asi o 2.-hej stonajúc z humna, prešiel zohnutý, tackajúci a vzdychajúci od bolesti pred dom, sadol som si v strašných bolestiach na lavičku pred dom a zúfalý a stonajúci som nevedel, čo robiť. V takomto stave som sa sa začal modliť. pane, takto predsa nemôžem skonči!!? - v tom zrazu z tmy vystúpila jedna žena v strednom veku v dlhých šatách, natiahla ku mne ruku a povedala, čo nikdy nezabudnem): "proszę pana, ciepla herbata"! (prosím, pane, teplý čaj!), - čaj, dosť horúci/hořký, som hltavo vypil, vrátil jej hrnček (bol to kovový hrnček), a ona zrazu zmizla - bolesti ustúpili, ľahol som si znova do sena a zaspal, zobudil som sa na budíček (o 4,30 hod) na pokračovanie v púti úplne bez bolestí...

chýba mi tam Guadalupe v Mexiku..4 hlavné sú: Lurdy, Fatima, La Salette a Gudaloupe, u ktrých sa vyšetrujú zázraky medicínsky...o ostatných sa omoho menej hovorí a píše, ...možno je ich schválených viac, ako uvádza radiovaticana, nesledujem to...sú ich však vo svete desiatky, možno 100-200...

To Gudaloupe je kde?

v Mexiku...

o Mexiku se tam píše v tom článku...

už jsem si to našla, díky moc.

není zač...

Medžugorije není uznáno, zatím, ale je to tam už dlouho...

Důležité je aby lidé nepropadali nějakému davovému šílenství, to si určitě ŘKC nepřeje aby byly např. davové hypnózy spojovány s jejím jménem.